V americkém Springfieldu je v roce 1972 nalezeno tělo zavražděné dívky. Vrah není dopaden a případ pozvolna vyšumí. Už v době vyšetřování existují náznaky, že dívka se stala obětí rituální vraždy.
Později navíc vychází najevo, že to zřejmě není první taková vražda. A možná jsou do všeho zapleteny i místní autority…
Tělo leží tváří k zemi a je v tak pokročilém stadiu rozkladu, že nelze určit totožnost ani příčinu smrti. Podle oblečení lze soudit, že jde o mladou ženu.
Pozdější porovnání zubních záznamů, které se k identifikaci používají, potvrzuje, že mrtvou je teprve 16letá místní dívka Jeannette DePalma, nezvěstná od 7. srpna téhož roku.
V době jejího zmizení policie organizovala rozsáhlé pátrání, ale Jeannette najít nedokázala. Pitva přesto ukazuje, že musela být zavražděna v době svého zmizení a její tělo tak v oblasti zvané Ďáblovy zuby na viditelném místě leželo celých šest týdnů. Že by se kriminalisté do těchto míst při někdejším pátrání nedostali?
Stopy zlého kultu
Co se mladičké dívce stalo, zůstává i více než 40 let poté záhadou. Objevují se ovšem indicie ukazující na rituální vraždu spojenou se satanismem. Už jen místo, kde k vraždě došlo, něco napovídá. Kolem těla jsou navíc vyskládané kmeny a větve.
„Zdroj, který byl přítomen při objevení těla, tvrdil, že větve byly uspořádány tak, aby vypadaly jako kříže tvořící lichoběžník kolem dívčina těla,“ popisuje americký publicista Brent Swancer (*1973).„Vypadalo to jako rakev.
A další kříž byl umístěn nad její hlavou.“ Místo činu tak budí dojem provizorně sestaveného oltáře. Na několika blízkých stromech jsou rozvěšená mrtvá zvířata. Ta jsou později nalezena i v nedaleké přírodní rezervaci, která je prý centrem čarodějnických rejdů.
Vyšetřovatelé začínají věřit, že se Jeannette DePalma nějakým způsobem dostala k čarodějnickému sabatu nebo satanistickému kultu a byla chladnokrevně zavražděna pro rituální účely.
Jako když utne
Policisté jsou při vyšetřování vraždy bezradní, k dispozici mají jen minimum stop, které jim nedovolí se v případu pohnout kupředu. Na stanici dorazí několik dopisů, které se týkají vraždy, ale uvedené informace jsou příliš vágní, neúplné či matoucí.
Jako by se někdo snažil už tak komplikovaný případ ještě víc zamotat. Ani místní, kteří odmítají spolupracovat, policistům práci zrovna neulehčují. Ti tak případ brzy posílají k ledu. Alespoň to tak na první pohled vypadá.
Přestože se záhadným nálezem dívčina těla v několika následujících týdnech zabývá veškerý místní tisk, zájem rázem na všech frontách ustane. Od toho okamžiku mlčí noviny, policie i obyvatelé Springfieldu.
Místní, kteří jsou na případ dotazováni, o něm nechtějí ani slyšet, natož mluvit. Někteří o tom dokonce odmítají mluvit i mezi sebou, ačkoliv jindy se tu různé klepy šíří stejně dobře jako v kterémkoliv jiném městě.
Ti, kteří se snaží o případu něco dozvědět, tvrdí, že obyvatelé působí dojmem, jako by se něčeho báli…
Nebyla první
„Někteří očití svědkové tvrdili, že viděli lidské oběti v této oblasti na vlastní oči, načež obvinili místní autority ze zakrývání těchto vražd,“ uvádí Brent Swancer.
Ze springfieldské knihovny bylo před vraždou odcizeno několik knih s okultní tematikou a zbytek knih skončil raději uzamčen v bezpečí. 30 let od vraždy obdrží redakce magazínu Weird NJ několik anonymních dopisů, které na událost upozorňují.
Informace jsou opět jen velmi povrchní, ale novináře zaujmou natolik, že se do městečka vydávají a pokouší se vše znovu prošetřit. Reportéři překvapivě narážejí na stejný odpor ze strany policie i obyvatel jako před 30 lety.
Mnohdy si vyslechnou, že by měli nechat případ raději ležet. Lidé se bojí vyslovit byť jen spekulace. Pokud už někdo promluvil, vzápětí žádá, aby v článku nebylo použito jeho pravé jméno.
Tajemné události obklopující případ Jeannette DePalma jsou završeny zmizením vyšetřovacího spisu. Podle oficiální verze byl suterén policejní stanice, kde byla dokumentace uložena, vyplaven při povodních začátkem 90. let.
Existují ovšem tvrzení, podle nichž byl spis záměrně zničen. Někdo si očividně přeje, aby celý případ zmizel ze zemského povrchu. Proč?