Internetem koluje video, na kterém je zachyceno několik mladých žen vycházejících z továrny. Jedna z nich drží cosi u ucha a směje se. Zdá se, jako by právě končila hovor přes mobil. Že nejde o nic zvláštního? Nebylo by, pokud by se nepsal rok 1938! 

Že by snad žena cestovala časem? Jeden z diskutujících pod videem tvrdí, že jde o jeho babičku Gertrudu Jones, která se účastní experimentu s prvními vědeckými pokusy svého zaměstnavatele (velkého amerického chemického koncernu DuPont) v mobilní komunikaci.

Skeptici se ale ptají, proč o takovém experimentu neexistuje dokumentace.

Poukazují na to, že podobné video zachytila filmová kamera Studia Charlieho Chaplina už v roce 1928 a že jde o záběry jednak němé a navíc tak neostré, že dotyčná osoba může u ucha držet prakticky cokoli.

Zachycují staré videozáznamy lidi, kteří cestují časem, anebo jde jen o náhodu a klam? 

V zámeckém muzeu v Yorku straší

Mladý pár Shona Backhouse a John Burnside si prohlíželi snímky z výletu do zámeckého muzea v anglickém Yorku. Ten sice podnikli před dvěma lety, ovšem od té doby nemohli najít paměťovou kartu. Když se zadívali na některé fotky, zamrazilo je.

Kromě nich dvou totiž záběry zachycují i ducha asi osmileté holčičky v šatech z 19. století. Záhadologové tvrdí, že jde o důkaz, na který čekali. V zámeckém muzeu již totiž dříve zaznamenali paranormální úkazy a strašení.

Střízlivěji uvažující lidé soudí, že si pár s fotkou pohrál v grafickém programu. Kdo má pravdu?

Železo mu nechybí, ale chutná

Neuvěřitelný apetit má jistý Číňan z provincie Yunnan. Jeho jídelníček obsahuje takové lahůdky, jako jsou hřebíky, skleněné a keramické střepy, či dokonce úlomky z dlaždic. Muž sice pracuje v těžební společnosti, směle by se však mohl živit jako fakír.

Dokáže totiž spolknout několik až pěticentimetrových hřebíků naráz. Baštu pak zapíjí pramenitou vodou, aby lépe sklouzla jícnem do žaludku.

Na své specifické potravinové návyky je patřičně hrdý a tvrdí, že „pokud něco chcete, dokážete cokoli.“ Ačkoli by se zdálo, že muži chybí železo či jiná látka v těle, není tomu tak. Lékaři se shodují na tom, že je zdravý a v dobré kondici.

Jak je možné, že si pojídáním hřebíků nepotrhá vnitřní orgány? Je snad pod ochranou nějaké vyšší mocnosti?

Zachránili ho delfíni

O inteligenci delfínů není pochyb. Vůči lidem však občas projevují i nečekanou dobrosrdečnost.

Tu naposledy na vlastní kůži zažil britský plavec Adam Walker, který při zdolávání jedné z nejtěžších plaveckých tras mezi novozélandskými ostrovy zpozoroval, že ho pronásleduje asi dvoumetrový žralok.

Chvíli na to se k němu ale připojila skupina delfínů a žralok to vzdal. Mohlo jít jen o náhodu, ale Walker věří, že mu delfíni zachránili život. „Rád si představuji, že mě chránili a vedli mě domů.

Ten zážitek si budu navždy pamatovat,“ napsal o zážitku na svůj facebookový profil. Všimli si delfíni člověka v ohrožení, nebo to byla pouhá náhoda?