Zájem o Bilderberg a jeho činnost stoupá hlavně v roce 1975. V této době se začínají objevovat první kritické hlasy a novináři i badatelé se snaží proniknout do tajů jeho fungování.

Zkoumat tento spolek se snaží hlavně americký novinář James P. Tucker, který ve svých textech z 90. let naznačuje, že právě v Bilderbergu se definitivně rozhodlo o pádu britské premiérky Margaret Thatcherové (1925–2013) nebo o podpoře budoucího amerického prezidenta Billa Clintona (*1946).

Tyto teze, ač nikdy nebyly prokázány, se staly základem pro mnoho konspiračních teorií.

Podle těchto teorií, které získaly značnou popularitu, tahají členové Bilderbergu za nitky především díky svému postavení či zapojení do vlivných struktur, jako jsou banky, mezinárodní organizace a nadnárodní korporace.

Objevuje se dokonce tvrzení, že Bilderberg ve skutečnosti pracuje na nastolení onoho Nového světového řádu, globálního systému řízeného úzkou skupinou elit.

Mnozí jdou pak ještě dál a tvrdí, že jeho členové byli nebo jsou zapleteni do mnoha nedávných událostí od válečných konfliktů, přes teroristické útoky až po katastrofy.

Tyto teorie, které se často šíří internetem a sociálními sítěmi, vykreslují Bilderberg jako stínovou vládu světa. Důkazy něčeho takového ale nikdy nikdo nepředložil, a samotní účastníci i organizátoři tato tvrzení opakovaně odmítají jako nepodložené spekulace.

Česká stopa: Kdo z Česka nahlédl za tajemnou oponu?

Bilderberg je sice uzavřenou skupinou, kam se nedostane jen tak někdo, to ale neznamená, že jsou do něj dveře zcela uzavřeny. V minulosti se na jednotlivé konference dostalo už několik českých zástupců, což je pro konspirační teoretiky zajímavá indicie.

Byl mezi nimi třeba novinář a bývalý poradce prezidenta Václava Havla (1936–2011), Jiří Pehe (*1955). Ten následně naznačil, že opravdu nejde o žádný ďábelský spolek, toužící po ovládnutí světa.

„Je to setkání lidí, z nichž mnozí jsou samozřejmě vlivní, známí, úspěšní. Ale je to normální konference, kde se tři dny diskutuje o nejrůznějších věcech,“ tvrdí Jiří Pehe, snažící se rozptýlit mýty o tajných spiknutích.

Na setkání skupiny se ještě o pár let dříve dostal také diplomat Karel Kovanda (*1944), další poradce prezidenta Havla Michael Žantovský nebo bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (*1937).

Všichni tito zástupci České republiky měli možnost nahlédnout pod pokličku této tajemné události. Zajímavé je, že po smrti Václava Havla už se za zavřené dveře žádný Čech nedostal.

Podle Jiřího Peheho to souvisí s tím, že po smrti známého českého prezidenta naše země výrazně ztratila na mezinárodní prestiži a již nebyla považována za natolik klíčovou pro diskuse na tak vysoké úrovni.

To by naznačovalo, že pozvánky jsou skutečně udělovány na základě vlivu a postavení dané země nebo jednotlivce ve světovém dění.

Mýtus a realita tajemného setkání

Skupina Bilderberg zůstává jednou z nejdiskutovanějších a nejzáhadnějších organizací současnosti.

Ať už se na jejích setkáních skutečně domlouvají globální plány, nebo jde jen o prestižní diskusní fórum, absence transparentnosti a přísné utajení účastníků a témat diskusi jen posiluje zájem konspiračních teoretiků.

Realita se pravděpodobně nachází někde mezi těmito dvěma extrémy – Bilderberg je bezesporu místem setkávání velmi vlivných osobností, ale zda je jejich vliv součástí nějakého rozsáhlého spiknutí, zůstává spíše v říši spekulací než prokazatelných faktů.