Kouzelník Žito se zalyká smíchy. Právě se mu totiž podařil neuvěřitelný šprým. Bohatému a neoblíbenému pekaři Míchalovi prodal 30 skvostně vykrmených prasat s upozorněním, aby je nepouštěl do blízkosti vody. 

Pekař ale na jeho slova nedbá a okamžitě je nažene do řeky. Tam se ale prasata díky kouzelnickému triku promění ve svazky slámy! Jak se něco takového mohlo stát? Podobnými žerty je Žito ve své době proslulý.

Působí na dvoře českého krále Václava IV. (1361–1419), který takovou zábavu miluje. „I kejkle měl rád a všeliké podivné kousky.

Ty mu nejvíce strojil jeho kouzelník Žito, chlapík dovedný, čarovný, jenž uměl přimraziti, koho chtěl, a zvláště svou podobu měniti, často i tvář,“ píše ve Starých pověstech českých spisovatel Alois Jirásek (1851–1930). Opravdu byl Žito obdařen magickou mocí? Získal ji díky smlouvě s ďáblem?

Neuvěřitelné schopnosti

„Faust měl v Praze svého předchůdce, či spíše dvojníka. Byl to čaroděj Žito, který se údajně vyskytoval na dvoře krále Václava IV. … Některé historky se u obou kouzelníků opakují… Faust přičarovává svým nepřátelům parohy stejně jako Žito.

A zatímco Žito proměňuje víchy slámy ve vepře, aby ti se po namočení opět proměnili ve slámu, Faust dělá totéž s koněm,“ vysvětluje český historik Karel Krejčí (1904–1979).  Král Václav IV. usedá na trůn v roce 1378. Jak se k jeho dvoru dostane neznámý tulák zvaný Žito?

Mnozí předpokládají, že mu k tomu pomohl ďábel, kterému tento do té doby bezvýznamný čaroděj na oplátku upsal svou duši. Od té doby jsou prý jeho magické kejkle skutečně nevídané.

Jednou prý při hostině jistému dvornímu šaškovi promění ruce v koňská kopyta, při jiné příležitosti si zase roztáhne ústa tak moc, že jimi může spolknout člověka! „Ale pak, na konec života, přece prohrál a podlehl.

To samému satanáši, jemuž se byl zapsal a jenž si jej odnesl s tělem i s duší,“ dodává Jirásek. Inspiroval Žitův život legendu o Faustovi?