Jeskynní komplex Výpustek nacházející se nedaleko Brna dodnes obestírá mnoho záhad. Předně není jasné, jak velké tyto podzemní prostory vlastně jsou.

Historičtí průzkumníci hovořili o místnostech, které dnes odborníci nejsou schopni objevit, a co víc, kdysi se zde ztratilo několik dobrodruhů, jejichž ostatky nebyly nikdy objeveny!

Muž se s pochodní v ruce vydává do podzemního dómu. Opatrně našlapuje a cestu si značí sypáním plev. Nechce dopadnout jako čtrnáct lidí z Olomouce, kteří do jeskyně vkročili v 16. století a už nikdy nevyšli ven.

Hrabě Hugo František Salm (1776–1836) se stane prvním amatérským průzkumníkem, který popíše jeskyni Výpustek. Některé obzvlášť nebezpečné úseky nechá podle svých slov zazdít, aby předešel tragickým nehodám.

„Délku podzemních prostor odhaduji zhruba na sedm kilometrů,“ poznamená si po výzkumu. Tím však svým následovníkům pořádně zamotá hlavu. Současní jeskyňáři totiž zmapovali pouze dva kilometry prostor. Kam se poděly ty, o nichž se zmiňuje šlechtic?

Magické místo

Jeskyně Výpustek se nachází asi 20 kilometrů severně od Brna a má bohatou historii. V pravěku v ní žili medvědi a lvi, které z jejich obydlí postupně vystrnadili lidé.

V novověku sem chodí nejrůznější mastičkáři, kteří nalezené kosti původních obyvatel Výpustku používají jako přísadu do směsí pro některé magické obřady.

Ve 30. letech minulého století si zde českoslovenští vojáci zřídí muniční sklad a za druhé světové války tu Němci vybudují podzemní továrnu na letecké součástky. Část prostor zabetonují a na sklonku války továrnu zapálí.

Tím způsobí jeskynnímu systému značné škody. Mohou právě Němci za to, že se některé dříve popsané prostory už nepodařilo nalézt? Po nich využije jeskyni ještě Československá lidová armáda, která v ní vybuduje protiatomový kryt. Ten se dočká odtajnění až roku 2001.

Chybějící kosti

Hrabě Hugo František Salm, který v 16. století popsal záhadné prostory Výpustku, byl nadšeným badatelem, jenž rád přeháněl. Je možné, že při pohybu v obtížném terénu se mu zdálo, že ušel mnohem delší trasu než ve skutečnosti.

Avšak o dnes neznámých prostorách se zmiňují i další badatelé. Záhadou rovněž zůstává zmizení oněch čtrnácti lidí z Olomouce. Na konci 19. století najdou jeskyňáři v propasti blízko vchodu do jeskyně asi 100 let starou kostru statného muže.

O ostatky jednoho z Olomoučanů však kvůli jejich nedostatečnému stáří jít nemůže. Co je tedy kostra zač a kde jsou kosti čtrnácti odvážlivců?

Ztracené jezero

Roku 1912 zkoumají výpustek členové Skupiny jeskynního bádání Bulla a Hope. Za tzv. Nízkou chodbou objeví asi 100 metrů dlouhé prostory, které mají další pokračování. Jenže tento úsek se poté nepodaří nalézt.

Speleologové předpokládají, že vstup do něj je zavalený. Záhadnější je zápis pocházející z roku 1939. Tehdy prý jeskyňáři objeví přes půl kilometru nových prostor s jezery. K nejpozoruhodnějším úsekům patří 128 metrů dlouhý a 20 metrů široký Vodní dóm.

Z objevu se dochová mapa, kterou nakreslí výzkumník Josef Urbánek. Kdyby byly prostory skutečné, šlo by o největší podzemní krasové jezero v České republice. Jenže po druhé světové válce se nikomu dóm nepodaří nalézt. Zničili ho snad Němci?