Japonské legendy se neomezují jen na městské přízraky. Hluboké lesy a opuštěné domy jsou domovem bytostí, které nahánějí hrůzu.

Mohou být příběhy o horských čarodějnicích a děsivých rituálech založeny na skutečných událostech, nebo jde o varování před nebezpečím, které se skrývá v lesích a horách?

Yama-Uba, nebo také horská čarodějnice, je přízrak s dlouhými bílými rozcuchanými vlasy a obrovskou pusou. Verzí příběhů o ní existuje více. Yama-Uba prý žila v hlubokých lesích, až ze své samoty zešílela a začala shánět lidské maso. Možná prý šlo o matku, kterou její děti vyhnaly do hor, kde musela sama přežít.

V jiných legendách hrála roli chudoba a žena rodinu opustila dobrovolně, protože by se všichni nedokázali uživit. Oběťmi Yama-Uby jsou dle legendy cestovatelé, kteří se ztratí v lesích.

Aby své oběti přilákala, promění se prý buď v krásnou mladou dámu, nebo ve starou ženu, která cestovatelům nabízí svou pomoc. Jakmile si získá jejich důvěru, rozevře svá obrovská ústa a svou kořist zaživa sní.

Některé legendy vypráví, že ztracenému dobrodruhovi poradí trasu a schválně ho navede směrem, kde cesta končí strmým útesem. Je snad legenda výmyslem, který má objasnit nevysvětlitelná zmizení lidí v hlubokých lesích?

Nebo opravdu může Yama–uba za zmizení turistů, kteří se ze svých výletů již nikdy nevrátili?

Dalším mrazivým příběhem, který se šíří Japonskem, je legenda o dynastii Himuro. Jedná se prý o jeden z nejděsivějších domů na světě. V oblasti nedaleko japonského Tokia, kde jsou pouze hory a lesy, údajně žila rodina Himuro, která praktikovala děsivé rituály.

Kvůli svému náboženství prý prováděla obřad, jenž jí měl zajistit náboženskou čistotu.

Každých 50 let údajně zavraždili mladou dívku, jejíž krev byla prolita na ochranu rodu i přízně bohů. Nikde není uvedeno, zda se jednalo o jejich vlastní potomky, či nikoliv.

Vybraná dívka je údajně nucena celý svůj krátký život strávit za zdmi jednoho pokoje, aby nepoznala radosti života a zůstala tak čistá. Dívky jsou vražděny krutým způsobem.

Ruce a nohy mají přivázány za koně, kterým je dán povedel vyrazit, každý na jinou stranu.

Rituál má rodině zajistit čistotu na další půl století. Jednoho dne se však obřad překazí, jelikož se dívku nepodaří uhlídat. Dotyčná totiž vyhlédne ven oknem a uvidí chlapce, do kterého se hned zamiluje. Tím pádem přestane být čistá.

Nejvýš postavený člen rodiny toto selhání neunese a zavraždí všechny příbuzné a poté taky sebe.

Dodnes prý mezi zdmi sídla Himuro bloudí duše zavražděných příbuzných. Opravdu se tento příběh odehrál? V současnosti není známo, kde se sídlo Himuro nachází. Znamená to, že jde o vymyšlenou legendu?

Možná, že když se vydáte do rozlehlých Tokijských lesů, můžete ho objevit. Bylo by to však bezpečné?

Japonské legendy, ať už o Yama-ubě, nebo o dynastii Himuro, nám ukazují, že lidská mysl je plná strachu a fantazie. Ačkoli nemáme důkazy, že by tyto příběhy byly pravdivé, přetrvávají po staletí a děsí i v dnešní moderní době.

Jsou to jen varování, nebo se v nich skrývá zrnko pravdy? Je možné, že v hlubokých lesích a opuštěných domech se stále skrývají tajemství, která čekají na své odhalení.