Nejznámější dávnou civilizací jižní Ameriky jsou bezpochyby Inkové. Ti si dokázali podmanit mnoho jiných menších kultur. U jedné to ale nedokázali. Chachapoya neboli Bojovníci z mraků jim dlouho odolávali a Inkové se jich dokonce báli! Kým tito lidé byli? Čím dokázali své nepřátele tak vyděsit?

Bojovníci z mraků žili na úpatí And v Peru, v podobném komplexu, jakým je známé Machu Picchu. Místo je dnes pojmenované Kuélap a Machu Picchu překonává hned ve dvou aspektech. Je v horách nejen daleko výše položené, ale rovněž je až o 500 let starší!

Dodnes ho obklopují dvacet metrů vysoké příkré zdi, které lidé kultury Chachapoya vytesali přímo ze skály. Uvnitř zdí pak stojí zhruba 420 domů, bohatě zdobených přírodními ornamenty. Ve své době v nich pravděpodobně žilo až 300 tisíc lidí!

Jak dokázali něco takového vybudovat? Další ruiny se pak nachází v okolí Kuélapu, zejména pohřební komplex Revash. Ve výšce téměř 3000 m. n. m. najdeme vytesané věže a domy, sloužící jako hrobky.

V nich i na skalách okolo jsou rozestavěné zvláštní sarkofágy, ukrývající mumie zdejších obyvatel. Právě ony byly údajně klíčové pro zastrašování Inků.

TĚLA VE ZDECH A HLAVY NEPŘÁTEL

Bojovníci z mraků prý své nepřátele zastrašovali již svým vzhledem, měli mít totiž o poznání světlejší kůži než jiné národy. Podle toho někteří badatelé soudí, že se mohlo jednat o první potomky Evropanů.

„Hlášení ze španělských kolonií mluví o běloších s rovnými vlasy a vypráví fantastické příběhy o mytických objevitelích z druhé strany oceánu,“ popisuje Brit Brendan Sainsbury ve svém článku pro Lonely Planet.

Kým ale skutečně Bojovníci z mraků byli? Pokud nestačil jejich vzhled, legendy o nich odradili i ty nejodvážnější protivníky. Byli totiž považováni za lovce hlav. Svým nepřátelům je uřezávali, aby si zajistili jejich sílu a veřejně si je vystavovali.

Archeologové navíc zjistili, že těla mrtvých nepřátel pohřbívali také do zdí města a domů, pravděpodobně právě kvůli jejich údajné síle. Své vlastní mrtvoly často mumifikovali a ukládali do speciálních malovaných sarkofágů.

Věřili totiž, že tělo nelze oddělit od duše a musí být proto uchováno. Postupem času začali mrtvým stavět celé domy, v nichž mohli čekat na své vzkříšení.

TAJEMNÍ ŠAMANI

Ačkoliv již samotné legendy byly děsivé, Bojovníci z mraků dovedli své umění zastrašit nepřítele ještě dál. Jejich šamanů se obávali lidé napříč celou Střední a Jižní Amerikou. Měli mít schopnost proměnit se v jakékoliv divoké zvíře.

Za pomoci mumií navíc údajně dovedli sesílat kletby. Inkové si také vyprávěli, že mumie Chachapoya nejsou ve skutečnosti mrtvé a pouze čekají na pokyn šamanů, aby zaútočily.

Veškerá moc šamanů měla pocházet z tajemných rituálů a obřadů, prováděných ve specifickém čase. Těmto rituálům byla podle archeologů přizpůsobena celá konstrukce jejich města i domů.

Rituály často zahrnovaly zvířecí či lidské oběti, a právě z nich prý pocházela síla šamanů. Kromě legend Inků či kolonizátorů ale nemáme o těchto praktikách mnoho dalších informací.

Kuélap je jedno z mála prozkoumaných míst, ostatní sídla kultury Chachapoya zůstávají pohřbena hluboko v džungli a na strmých svazích hor. Dozvíme se někdy další informace?