Mezi kanadským městem Prince Albert a americkým Saint Louis se táhne stará opuštěná železnice. Na té došlo ve 20. letech minulého století k velkému vlakovému neštěstí. Smrt v něm nalezlo mnoho cestujících včetně železničního inženýra. 

Jeho ženu zpráva o smrti manžela smetla na kolena a propukla v šílený bolestný pláč. Za žádnou cenu nemohla uvěřit, že její manžel už není. Ve smutku zkombinovaném se zlostí pak zničenou vlakovou soupravu proklela!

Ta se má od té doby na této železniční trati čas od času zjevovat. A že to nejsou jen povídačky pomatených lidí, dokazuje fakt, že prokletý vlak dodnes spatřila celá řada obyvatel. Dokonce i samotný bývalý starosta města Saint Louis Emile Lussier. 

Řítil se na nás!

Když Lussier jednoho večera prochází se svým švagrem kolem starého železničního mostu, zaslechnou zvuk lokomotivy a z dálky je osvítí jasné bílé světlo. Když se otočí, spatří údajně v dálce obrys řítícího se vlaku. Ten však prý v mžiku zmizí.

To samé má pak později zažít i starostův syn. Lussierovi to nedá a začne se o prokletý vlak zajímat. Má silnou touhu událost nějakým logickým způsobem vysvětlit. Proto do Saint Louis pozve vyhlášené vědce, aby této záhadě přišli na kloub. Podaří se to? 

Světlo z lokomotivy, či z aut?

Přivolaní odborníci začnou opuštěnou trať ihned zkoumat. Za několik týdnů však nezaznamenají nic zvláštního. Nejsou svědky ani žádných světel, ani zvuku lokomotivy.

Místní, které vyslechnou, však i dále trvají na tom, že na trati prokletý vlak v minulosti již mnohokráte spatřili. „Povídačky o prokletém vlaku jsou absolutní nesmysl.

A pokud jde o ono jasné světlo, to na trať dopadá z aut, projíždějících po nedaleké dálnici,“ oponují jim skeptici. Nicméně tvrzení pochybovačů se vědcům podaří vyvrátit.

Když udělají několik testů, zjistí, že světla z aut na starou železniční trať nemají šanci proniknout.

V jejich oficiální zprávě, kterou pak předloží starostovi, tak stojí, že četná svědectví zjevování vlaku, doprovázeného zmiňovanými jevy, žádné logické vysvětlení nemají.