Tvrdohlavě se vrhají vstříc do náruče smrti, jsou nezvykle agresivní a chovají se jako smyslů zbavená. Navíc na jejich těla mnohdy působí neznámá síla, kterou ani vědci nedokáží vysvětlit.

Co stojí za podivným chováním zvířat, třeba takovým, jaké se odehraje 3. listopadu roku 1888 kolem města Reading v hrabství Oxfordshire?

V rozlehlých venkovských oblastech Oxfordshire se stane něco nevysvětlitelného. Něco, co zapůsobí na ovce z různých farem a různých míst hrabství natolik, že se dají na zběsilý útěk napříč krajinou.

Chovají se jako smyslů zbavené, hrůzou se vrhají proti plotům, ničí majetky, bourají ohrady a chaoticky prchají do všech stran, jako by je cosi neskutečně vyděsilo. Šílenství ovcí propuká v tentýž okamžik u mnoha stád nezávisle na sobě.

Toho večera se v Oxfordshiru dávají na útěk desetitisíce ovcí a dodnes není zcela jasné, proč se ovce splašily a co je tak vyděsilo.

Farmářům pak trvá několik dnů než svá stáda zase dají dohromady a mnoho ovcí je v tu dobu stále ještě ve stavu naprosté paniky a zmatení. Událost tak vstupuje do dějin bizarních úkazů jako „velká ovčí panika“. Co bylo jejím spouštěčem?

Přírodní příčiny

Tehdejší vědecký časopis Science-Gossip, který se případu věnuje, upozorňuje, že noc byla tehdy temná a oblohu čas od času ozařovaly blesky.

Souvislost s noční bouřkou však článek vylučuje, naopak jeho autoři jako možnou příčinu uvádějí spíše mírné zemětřesení, o němž již nezpochybnitelně víme, že chování zvířat může skutečně ovlivnit a některá jej dokonce nejspíš vycítí dříve, než k němu skutečně dojde.

Má to ale háček, žádný z farmářů otřesy půdy nezaznamenal a ani bouřka prý nebyla nijak velká. Stejným způsobem se hroutí také teorie o exploze meteoritu vysoko na obloze, kterou by někdo musel určitě zaznamenat.

Vůbec nejbizarnější na celé věci je, že se stejná situace o stejném rozsahu a na stejném místě opakuje ještě o pět let později.

Tehdy také poprvé vystoupí svědkové prohlašující, že noc byla až nepřirozeně temná a spíše než náhlý záblesk světla ovce ve skutečnosti vyděsil temný oblak, který na oblast dosedl. Nebo možná to, co se skrývalo v něm. Přehnalo se Oxfordshirem něco nadpřirozeného?

Oblak strachu

Ovčí panikou se po její druhé vlně v roce 1893 začíná zabývat také přírodovědec Oliver Vernon Aplin (1858–1940), který chce věci přijít na kloub.

Aplin je původně poměrně skeptický, od svědků v oblasti však shromažďuje důvěryhodné množství zpráv o nízko plujícím mimořádně černém oblaku, který oblast oné noci přikryl a uvrhl do takové temnoty, že „člověk nemohl vidět svou vlastní ruku“.

Temná mračna se podle svědeckých výpovědí v dotčených oblastech převalují asi 40 minut. Aplin na základě toho dospívá k názoru, že ovce začaly být v naprosté tmě dezorientované a vyděšené, což vedlo k hromadné panice, která se snadno rozšířila celým stádem.

Ve snaze uniknout z této situace, se pak ovce dávají na divoký útěk všemi směry. Toto vysvětlení se zdá být rozumnou odpovědí na záhadnou ovčí paniku. Odkud se ale nepřirozeně temný mrak vzal? Co bylo příčinou tohoto zvláštního úkazu?