Vrásčitá stařena z pohanských pověstí už dlouhá staletí chodívá po šumavských horách. Bývá oděná do vlčí kůže a na hlavě nosí jelení parohy a setkání s ní nevěští nic dobrého. Co je ale vlastně zač?

Podle některých teorií je to démonická bytost, jiní v ní spatřují vzpomínku na pohanské šamanky.

V počtu strašidel, přízraků a nadpřirozených bytostí mezi českými pohořími jednoznačně vyhrává Šumava. Nejznámější z nich je jakási démonická lesní strážkyně.

Říká se jí Swiza, je prý nekonečně stará, lesem chodí oděná do vlčí kůži, na hlavě nosí jelení parohy a lidé i ostatní démonické bytosti před ní mají zvláštní respekt. Na rozdíl od ostatních horských strážců, setkání s touto šumavskou verzí nebývají příjemná.

Pokud je Swiza spatřena, obvykle to znamená, že se blíží nějaké neštěstí, pohroma či nemoc.

Swiza navíc v určitých příbězích není zrovna přátelská. Dokáže prý na člověka zaútočit a toho, kdo se jí znelíbí, může změnit v kámen.

Na vlastní kůži se o tom měl kdysi přesvědčit jistý obyvatel Ždánova, kterého Swiza vyzvala, aby se jí v lesích klaněl jako božstvu. Muž to ale jako oddaný křesťan odmítá, pročež jej Swiza strašlivě prokleje a promění ho v kámen. Co je tato nebezpečná stařena zač?

Původ nejasný

Názory na to, co by mohlo být zdrojem pověstí o Swize, se mezi záhadology rozcházejí. „Její původ nikdo nezná;

kupodivu nevznikla ani pověst, která by se snažila, tak jako v případech jiných mýtických postav, smysl její existence vysvětlovat,“ podotýká český spisovatel Otomar Dvořák (*1951) ve své knize Démoničtí vládci českých a moravských hor.

Možná je to proto, že Swiza byla na Šumavě dřív než kterýkoliv člověk, nikdo tak nemůže říct, jak se tam vlastně dostala a proč.

„Traduje se jenom strohý fakt, že patří k nejstarším bytostem země, že přichází z pohanských dob a že se v okolí Kašperských hor zjevovala už prvním Přemyslovcům, když zabloudili na loveckých vyjížďkách do neprůchodných hraničních hvozdů,“ vysvětluje Dvořák. Mohlo by jít o skutečného ducha hor?

Pohanská ozvěna

Někteří badatelé spekulují, že by mohlo jít o mocnou čarodějnici, která kdysi v horách působila.

Podobně smýšlející badatelé Swizu považují za jakousi vzpomínkou na dávné pohanské šamany a kněžky, kteří se oblékají do zvířecí kůže a na hlavě nosí obřadní korunu z paroží.

Existuje však i názor, podle kterého by se šumavskými lesy skutečně mohl potulovat ženský lesní démon. Její touha po tom, aby byla uctívána jako božstvo, by tomu nasvědčovala.

A možná je její původ zanesen i ve jménu Swiza, mohlo by totiž vycházet ze strigy, což je slovanské označení pro ženského démona. Je možné, že se kdesi v temných zákoutích hor skrývá dodnes?