Zprávy o ukrytém nacistickém bohatství v areálu hradu Veveří s největší pravděpodobností neodpovídají skutečnosti, neboť žádný reálný poklad Třetí říše se zde nikdy nenacházel.

Přestože okolní lesy a hluboké hradní podzemí po staletí přitahují amatérské hledače kovů i profesionální záhadology, historické reálie a poválečné průzkumy mluví neúprosnou řečí faktů.

Fascinující mýtus o tunách zlata, drahých kamenech či tajných archivech Wehrmachtu, které mají esesáci zakopat těsně před příchodem Rudé armády, totiž vzniká jako divoká kombinace reálné přítomnosti německých vojsk a mnohem starších středověkých pověstí o bájných templářských cennostech.

Moravská pevnost nad Brněnskou přehradou tak sice střeží nejedno temné tajemství, avšak domnělý nacistický poklad zůstává pouhým produktem lidské fantazie a touhy po senzačních objevech.

Německá armáda a jednotky SS hradní areál v průběhu druhé světové války prokazatelně a velmi intenzivně využívají, což dává ideální živnou půdu pro vznik pozdějších legend.

Oficiální historické prameny potvrzují, že státní hrad Veveří slouží jako ubytovna pro vysoké důstojníky německé branné moci a příslušníky tajné policie, přičemž místo si oblíbí i samotný říšský vedoucí SS Heinrich Himmler.

Někteří nezávislí badatelé dokonce spekulují, že v odlehlých hradních částech nacisté montují součásti raket V-2 či testují jiné speciální zbraně tajného výzkumu.

Zůstane tam spousta munice

Když se v dubnu roku 1945 nezadržitelně blíží fronta, Němci pevnost narychlo opouštějí a v jejím okolí zanechávají velké množství munice a vojenského materiálu.

Právě tyto narychlo maskované sklady zbraní, které místní obyvatelé objevují hned po válce, si lidová tvořivost bleskově přetváří v mýtické bedny plné uloupeného zlata a cenností.

Příběhy o nacistickém bohatství navíc velmi chytře parazitují na mnohem starší, hluboce zakořeněné legendě, která se k tomuto magickému místu váže již od středověku.

Podle této staleté tradice má podzemí hradu Veveří střežit templářský poklad, jehož hlavní a nejcennější část tvoří dvanáct stříbrných soch apoštolů v životní velikosti.

Tyto drahocenné náboženské artefakty prý rytíři s červeným křížem získávají lstí z cisterciáckého kláštera Porta Coeli u Tišnova a ukrývají je v tajném labyrintu chodeb pod hradní kaplí Matky Boží.

Když tedy moderní hledači pokladů začínají po válce pročesávat okolní terén, podvědomě propojují staré vyprávění o stříbrných apoštolech s novodobým strachem z tajných nacistických úkrytů.

Vzniká tak dokonalý konspirační mix, který po desetiletí nutí nadšence kopat na těch nejneuvěřitelnějších místech v okolních lesích.

Nenajdou žádné anomálie

Skutečnost, že se na hradě žádné nacistické zlato neukrývá, definitivně potvrzují rozsáhlé odborné archeologické průzkumy a stavební sanace, které v areálu probíhají v uplynulých desetiletích.

Moderní georadary, detektory kovů i sondy do nejhlubších sklepních prostor neodhalují žádné anomálie, jež by naznačovaly přítomnost zazděných komor s válečnou kořistí.

Namísto beden plných drahých kovů však archeologové pod hradem Veveří objevují nesmírně důmyslný středověký odvodňovací systém a architektonické základy původních gotických staveb.

Skutečným a největším pokladem této moravské dominanty tak nakonec zůstává její samotná bohatá historie, unikátní architektura a fascinující genius loci, které každoročně lákají tisíce obdivovatelů i bez nutnosti hledat fiktivní nacistické bohatství.