Na první pohled připomíná obyčejnou starou knihu. Jakmile ji však otevřete, ocitnete se ve světě stovek neznámých znaků, podivných ilustrací a textu, který už téměř dvě století vzdoruje všem pokusům o rozluštění.

Rohoncský kodex patří mezi největší záhady evropských dějin a dodnes nikdo s jistotou neví, kdo jej napsal, kdy vznikl ani co vlastně vypráví.

Rohoncský kodex se poprvé objevuje v roce 1838, kdy jej hrabě Gusztáv Batthyány daruje Maďarské akademii věd. Název získává podle města Rohonc, dnešního rakouského Rechnitzu, kde se nachází v rodové knihovně.

Rukopis má 448 stran a obsahuje přibližně 80 až 90 ilustrací znázorňujících bitvy, města, náboženské obřady i výjevy připomínající biblické příběhy. Největší záhadou však zůstává samotný text.

Badatelé napočítají kolem 800 různých znaků, mnohonásobně více, než používá běžná abeceda. Navíc se zdá, že se píše zprava doleva, případně shora dolů, což ještě více komplikuje jakýkoli pokus o rozluštění.

Přes tisíce hodin práce lingvistů, kryptologů i počítačových specialistů se dosud nepodaří přečíst jedinou větu s jistotou.

Spousta teorií, ale pravda nikde

Právě proto kolem kodexu vzniká množství teorií. Jedni tvrdí, že jde o tajnou šifru náboženské skupiny, jiní v něm hledají ztracený jazyk nebo uměle vytvořený systém znaků.

Objevují se dokonce pokusy spojit rukopis se staromaďarštinou, rumunštinou, hindštinou či sumerským jazykem. Žádná z navržených interpretací však neobstojí při odborném ověření.

Historik a kryptolog Benedek Láng z Technické a ekonomické univerzity v Budapešti upozorňuje, že neexistuje jediný důkaz podporující některou z těchto teorií.

Podle něj je pravděpodobnější, že text představuje složitý kód, těsnopis nebo uměle vytvořený jazyk než běžnou abecedu.

Kryptologové Levente Zoltán Király a Gábor Tokai navíc docházejí k závěru, že badatelé možná po desetiletí hledají řešení špatným směrem.

Ve studii z roku 2018 uvádějí, že rukopis zřejmě není klasickou substituční šifrou, ale mnohem složitějším kódovým systémem, který nelze prolomit běžnými kryptologickými metodami.

Jde o skutečný jazyk nebo náhodné znaky?

Přesto zůstává otázka, zda nejde o promyšlený podvrh. Už v 19. století někteří maďarští historici označují kodex za dílo známého padělatele Samuela Literáti Nemese. Moderní výzkum je však opatrnější.

Benedek Láng upozorňuje, že pro tuto teorii chybějí přímé důkazy a že samotná struktura textu je natolik propracovaná, že by vytvoření bezchybného falešného rukopisu představovalo obrovské množství práce bez zřejmého důvodu.

Ani počítačové analýzy nepřinášejí definitivní odpověď. Některé statistické vlastnosti textu totiž připomínají skutečný jazyk více než náhodně vytvořené znaky.

Rohoncský kodex tak dodnes stojí po boku slavného Voynichova rukopisu mezi největšími nerozluštěnými texty světa. Záhadology fascinuje možnost, že jeho stránky skutečně ukrývají zapomenuté dějiny nebo tajné náboženské učení.

Historici jsou střízlivější, podle nich zatím jednoduše neexistuje dostatek důkazů, aby bylo možné rozhodnout, zda jde o geniálně zašifrovanou knihu, nebo o jednu z nejdokonalejších literárních mystifikací evropských dějin.