Kolona vozů drkotá ulicemi Sarajeva. Před kavárnou Mostar číhá atentátník. Ten si skutek rozmyslí, stejně tak i druhý. Až muž číslo tři hodí na kabriolet připravenou bombu. Časovanou. Ta se odrazí od stažené stříšky a dopadne na silnici…
Exploze nastane až pod dalším vozem. Výsledek? 30 cm hluboký kráter, zhruba 20 raněných a neúspěšný atentátník Nedeljko Čabrinović (1895–1916) zachycený davem a předaný policii.
Otřesený František si po domluvě manželky vyslechne proslov na radnici a vydají se navštívit raněné. Řidič ale špatně odbočí a míří kolem Gavrila Principa (1894–1918). Zastaví, aby mohl vycouvat.
V tu chvíli přiskočí k vozu Princip a vypálí dvě rány z poloautomatické pistole. Ferdinand do pár minut umírá a milovaná žena ho vzápětí následuje. Má jít o první, ale rozhodně ne poslední oběti tohoto vozu.
Lojka za volant
Bratři Franz (1874–1940), Heinrich (1877–1943) a Carl (1871– 1939) Gräfovi založí za pomoci investora Wilhelma Stiftla (1845–1917) roku 1904 automobilku Gräf & Stift.
O šest let později opouští její brány vůz typu Double Phaeton s výrobním číslem 287. Luxusní kabriolet si zajistí místo v učebnicích dějepisu.
Dne 28. června 1914 se v něm veze následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d’Este (1863–1914) se svou ženou, hraběnkou Žofií Chotkovou (1868–1914).
Ve voze je také moravský šlechtic František Maria Harrach (1870–1937), kterému vůz patří, zemský správce Bosny a Hercegoviny Oskar Potiorek (1853–1933) a za volantem sedí Harrachův dvorní řidič Leopold Lojka (1886–1926).
Dáma s kosou v kabrioletu
První zářezy na kontě údajně vražedného vozu Double Phaeton budou s atentátem na arcivévodu dokonány. A následuje prý série mnohých dalších.
Majitelem vozu se má stát nejmenovaný kapitán jugoslávské armády, kterému auto vypoví službu v balkánských serpentinách. Umírá nejen on, ale i další dva rolníci, které ve smyku srazí. Auto putuje do vlastnictví doktora Sikrise, který v něm do půl roku umírá.
A seznam pokračuje. Francouzský klenotník Simon Mantharides spáchá za podivných okolností sebevraždu. Že by to už stačilo? Dočíst se můžete také o švýcarském automobilovém závodníkovi, který s vozem fatálně havaruje v Dolomitech.
Posledním soukromým vlastníkem je Rumun Tiber Hirshfield. Také nakrátko. Cestu se čtyřmi přáteli na svatbu jejich kamaráda nepřežije ani jeden! Vůz poté putuje do muzea, které je následně spojenci vybombardováno…
Pátráme po pravdě
Zní to celé absurdně? Můžeme vás uklidnit. Atentátem celá hrůza začne, ale také skončí. Příběhy o dalších obětech se začínají objevovat až dlouhá desetiletí poté. Zpopularizuje je americký spisovatel Frank Allyn Edwards (1908–1967).
Jeho kniha Stranger Than Science (Podivnější než věda) z roku 1959 jde na dračku – a s ní i smyšlené příběhy automobilu. Roku 1981 americké noviny Weekly World News městskou legendu povznesou: Otisknou, že je Phaeton zodpovědný za víc, než tucet úmrtí! Není.
Vozidlo je dodnes k vidění ve vídeňském Vojensko-historickém muzeu. Jizvy po atentátu na něm najdete, ale stopy po smyšlených nehodách či zříceném muzejním stropu rozhodně ne…
