Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu.
Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh?
Když se řekne Rožmberkové, představíme si hrady, zámky, rybníky, stříbrné doly a nesmírné bohatství. Tento jihočeský rod po staletí patří k nejvlivnějším v českých zemích.
Jeho poslední mužský potomek Petr Vok z Rožmberka (1539-1611) umírá v roce 1611 a s ním končí jedna slavná kapitola českých dějin. Právě kolem jeho smrti se začíná rodit představa o pokladu, který mizí neznámo kam.
Vždyť jak jinak si vysvětlit, že po tak mocném rodu nezůstává někde ukrytá alespoň část jeho legendárního jmění? Skutečnost je ovšem zamotanější než dobrodružný román.

Poklad, který spolykaly dluhy
Petr Vok rozhodně nepřebírá bezstarostně naplněnou pokladnici. Už za života jeho bratra Viléma se rod potýká s obrovskými finančními závazky. Rozsáhlá panství, nákladný dvorský život, stavební projekty i politické ambice stojí astronomické částky.
Vok se snaží hospodaření napravit, prodává majetek a postupně splácí dluhy. V roce 1601 dokonce přenechává císaři Rudolfu II. Český Krumlov s okolními statky. Zmenšuje tak rodové dominium, ale získává prostředky na další fungování.
Žádná tajná truhla se zlatem tedy nezmizí v podzemí. Část někdejšího bohatství jednoduše odčerpávají dluhy, prodeje a náklady na udržování panství.

Válečná kořist
Skutečně dramatický osud potkává rožmberské kulturní dědictví. Vokova knihovna čítá podle historických údajů až 11 tisíc svazků a patří k nejvýznamnějším šlechtickým knihovnám své doby. Po jeho smrti přechází spolu s dalšími částmi dědictví na Švamberky.
Jenže po porážce českého stavovského povstání přicházejí konfiskace a knihovna se nakonec dostává do Prahy. V roce 1648, při švédském obléhání města, se stává válečnou kořistí. Knihy odvážejí do Švédska a jejich osudy se rozplývají v zahraničních sbírkách.
Zatímco o zlatých truhlách v tajných sklepeních nemáme žádné důkazy, zmizení skutečného rožmberského pokladu v podobě vzácných knih má historické pozadí.
