V prosinci roku 1972 byla námořníky uprostřed Atlantiku spatřena ve vlnách se pohupující plachetní loď bez zjevného pohybu na palubě. Jak se později ukázalo, šlo o americkou Mary Celeste, ze které za dosud nevyjasněných okolností zmizela celá posádka.
Loď s nákladem denaturovaného lihu vyrazila z přístavu v New Yorku na širé moře 5. listopadu 1872. Cílem plavby byl italský Janov.
Kromě národnostně pestré posádky sedmi mužů a amerického kapitána Benjamina Spoonera Briggse byla neplánovaně na palubě i kapitánova manželka Sarah s malou dcerkou Sophií.
Ve chvíli, kdy se loď odrazila od newyorských břehů ještě nikdo netušil, že posádku už nikdo nikdo nespatří…
O měsíc později byla loď spatřena námořníky z plavidla Dei Gratia. Nezaznamenali na ní žádný pohyb a až na lehce potrhané plachty neviděli ani výraznější stopy poškození.
Po několikahodinovém pozorování se rozhodli vyslat k Mary Celeste prvního důstojníka Olivera Deveaua. Ten na lodi spatřil známky po opuštění lodi ve spěchu.
Nebylo zabaleno, nebyly nalezeny žádné stopy po boji, cennosti se nacházely na svých místech a stejně tak i náklad lihu, pitné vody a potravin.
Vyšetřování britské admirality vyšlo vniveč. Nalezené stopy prakticky vyloučily všechny dostupné teorie, a tak se Britové museli nakonec spokojit s tím, že tento případ pro ně zůstane nedořešen. Postupem času však přišli záhadologové s určitými teoriemi.
Jako ta nejzajímavější se jeví otrava námelem, který vychází z hub napadajících žito. Účinky jsou podobné droze LSD. Není tedy vyloučeno, že u posádky došlo k nezvladatelné touze skočit do oceánu.
Další teorie hovoří o nemocech – žluté zimnici či vzteklině od koček, které vzal kapitán na palubu pro svou dceru.
Těla členů posádky nebyla nikdy nalezena. Není proto možné přijít s jednoznačnou odpovědí na otázku, co se tehdy na palubě lodi Mary Celeste skutečně odehrálo…