Hudba může mít hluboký vliv na lidskou psychiku. Dokáže ale jedna jediná píseň podnítit smrt stovek lidí?
„Ponurá neděle“ (orig. Szomorú vasárnap), napsaná v roce 1932 maďarským klavíristou a skladatelem Rezső Seressem, je přezdívaná maďarskou písní sebevrahů z dobrého důvodu. Údajně může za více sebevražd, než kterákoli jiná píseň na světě.
Podle legendy poslal Seress svou skladbu své milence v domnění, že se usmíří, avšak odpověď od ní nikdy nedostal. O několik dní později se dozvěděl, že se dívka otrávila, přičemž v ruce držela papírek s názvem Seressovy písně.
Tento mýtus však neodpovídá skutečnosti. Seress byl v té době šťastně ženatý a zhrzeným milencem byl ve skutečnosti László Jávor, básník a autor, který Seresse poprosil, aby jeho text zhudebnil.
Poprvé se píseň dala do souvislosti se sebevraždou v roce 1936, kdy Josefa Kellera našli mrtvého s dopisem, ve kterém citoval pár veršů skladby.
Následovalo několik těl nalezených v Dunaji – tyto oběti svíraly v rukou noty stejného depresivního hudebního díla. Dva lidé se zastřelili poté, co slyšeli píseň hrát na koncertě. V Římě slyšel jakýsi muž hrát žebráka tuto píseň.
Odevzdal mu všechny své peníze a následně skočil z mostu. A v USA mohla píseň být příčinou více než 200 sebevražd.
Paranoia jednoduše zachvátila svět. Píseň byla zakázána v Maďarsku, ale také až do roku 2002 ji nesmělo hrát rádio BBC.
Kruh se uzavřel v roce 1968, kdy sám autor písně spáchal sebevraždu skokem z okna svého bytu.