Temná prosincová noc roku 1959. Dvanáctipokojová vila s terasami a zahradami v Los Angeles se brzy stane dějištěm krvavé tragédie, která v oblasti rezonuje dodnes. Stojí za vším nějaké nadpřirozené síly?
Americký lékař Harold Perelson (1909–1959), který ve vile žije se svou ženou a třemi dětmi, sedí u stolu s hlavou v dlaních. Jeho dluhy překročily únosnou mez, což se podepisuje na vztazích i zdraví. Náhle se v něm něco zlomí.
Jeho oči se zastřou, jako by se do nich vplížilo děsivé šílenství. V garáži bere do ruky kladivo a vchází do pokoje své spící ženy, kterou jednou ranou usmrtí. Tím to pro něj ale nekončí.
Rozrazí dveře ložnice své nejstarší dcery Judye a zaútočí i na ni. Jeho rána však není tak silná, Judye vybíhá ze dveří a s křikem běží k sousednímu domu, aby přivolala pomoc.
Soused nakonec otevírá, volá policii a vydává se do domu Perelsonových, kde se v jednom z pokojů v hrůze krčí zbylé dvě děti. Další vražda už se ale nekoná. Harold vchází do koupelny, kde do sebe nasype několik prášků. Umírá ještě před příjezdem záchranky. Odstartovaly právě tyto děsivé události paranormální aktivity ve známém domě?
PROPADL ŠÍLENSTVÍ?
Podivná vražda a sebevražda dodnes zůstává velkým tajemstvím. Co se Haroldu Perelsonovi stalo, že učinil něco takového? Podle amerického novináře Jeffa Mayshe se později ukázalo, že se muž před onou nocí několikrát pokusil o sebevraždu.
Na nočním stolku vedle Perelsonovy postele navíc prý ležel výtisk Božské komedie italského básníka Dante Alighieriho (1265–1321) s otevřenou první pasáží, ve které hrdina nemůže najít cestu z temného lesa.
Ať už se v Perelsonovi odehrávalo cokoliv, do domu se na dlouhá desetiletí nikdo nenastěhoval, využíván byl pouze jako skladiště. „O padesát let později začali návštěvníci domu hlásit neobvyklé paranormální aktivity. Dům se stal morbidní turistickou atrakcí, “ říká Jeff Maysh.
VÝKŘIKY A STÍNY
Ačkoliv vstup do domu byl oficiálně zakázaný, říká se, že do něj už několik let pronikají nejrůznější lovci duchů. A některé výpovědi jsou opravdu znepokojivé. V domě jsou prý například slyšet slabé výkřiky, mezi kterými lze rozlišit slova „nezabíjej mě!“.
Právě to prý volala Judye, když utíkala před svým šíleným otcem. Zůstal snad otisk celé události spojený s domem? Hlášeny jsou také stíny pohybující se kolem domu a velmi temná atmosféra vzbuzující silný pocit ohrožení. Jde o příznaky řádění ducha?
Na trh s nemovitostmi se vila dostala letos v březnu poté, co zemřel její dosavadní vlastník. V současnosti není jasné nejen, zda se dům podaří zrekonstruovat, ale zda vůbec bude zachráněn.
Po tolika letech je totiž v dezolátním stavu a i vzhledem k jeho historii se zájemci nehrnou. Rozhodne se nakonec někdo zaplatit astronomickou sumu a nastěhovat se do něj?