Oblík je vrch na jižním okraji Českého středohoří a představuje dominantu u města Louny. Kopec s výškou něco přes 500 metrů lákal návštěvníky odedávna. Byli zde již Keltové, což dokazuje i nález jejich spony na vrcholu.
Ale Oblík se těšil pozornosti i v jiných ohledech. Tak například již v 15. století na jeho jižních svazích pěstovali naši předci vinnou révu. Pro svoji siluetu se stával i oblíbeným námětem malířů.
Však také již v roce 1604 zachytil Jan Willenberg jeho podobu na své rytině. A tak má Oblík tu čest se stát jedním z nejstarších vyobrazených hor a kopců naší země. Ale dočkal se i jiné pocty.
Pro zahájení stavby Národního divadla se kámen z něho stal jedním z několika základních kamenů na významných místech České země. Nepřehlédnutelný je i jeho obrovský třešňový sad rozkládající se na západním úpatí Oblíku.
POUTNÍ MÍSTO
Pro svůj magický tvar se Oblík stal i významným poutním místem. Na jeho vrcholu byla kdysi zbudována kaplička zasvěcená sv. Jiří. Původní dřevěná stavba byla později nahrazena novou.
Konala se k ní procesí z celého kraje, aby lidé poděkovali patronu a vyprosili si jeho ochranu.
Ale nebyly to jen procesí o některých svátcích. Bylo to i posvátné místo, kde se uzavírala manželství.
Právě jedna taková svatba se stala tragickou událostí nejen pro svatebčany, ale i kostelík.
NEŠŤASTNÁ NEVĚSTA
O půvabnou dceru bohatého lounského obchodníka projevil zájem jakýsi pražský bohatý měšťan. Ale děvčeti se tento starý zbohatlík vůbec nelíbil a s pláčem jeho nabídku odmítala. Její srdce patřilo mladému, ale bohužel chudému kočímu ze statku pod Oblíkem.
Ovšem její rodiče to viděli jinak. Vidina bohatství, které jim pražský nápadník nabízel, jim byla milejší, než štěstí děvčete. A tak dívce nezbylo nic jiného, než se chystat na svatbu s nenáviděným ženichem.
A tak svatební průvod se smutnou nevěstou v kočáře se blížil k vrcholu Oblíku, kde v kapličce sv.Jiří měl proběhnout obřad. Na vrcholu je v jednom místě nepatrná prohlubeň. Je to pozůstatek bývalého kráteru, neboť také Oblík je produktem sopečné činnosti.
Právě v okamžiku, kdy byl kočár nad tímto místem, se znenadání opět kráter otevřel. Netryskala z něho láva, ale do jeho útrob se propadl svatební průvod, aby se následně kráter opět uzavřel. A tak skončila nechtěná svatba nešťastné nevěsty.
Avšak touto událostí skončila i sláva zmíněné kapličky. Pochopitelně se zde již žádný svatební obřad nekonal, až nakonec i kaplička zchátrala a zanikla.
Zda toto místo nevěsta neproklela a obětovala tím i svůj život, to se již nikdy nedozvíme. Ale zbyly zde úchvatné rozhledy pro řadu turistů, kteří tento kopec navštíví.