Jarní lyžování v oblíbeném krkonošském středisku Pec pod Sněžkou si můžete zpestřit pátráním po tamním poustevníkovi Závišovi. Pobýval prý v lese pod současnou sjezdovkou Hnědý vrch. Dodnes najdeme v Peci pod Sněžkou letmé připomínky na jeho možnou existenci.
O poustevníkovi Závišovi se zmiňuje například publikace Luboše Y. Koláčka: Krkonoše, rájem i peklem Obřích hor.
V souvislosti s dotyčným Závišem se sice neobjevily žádné přesnější biografické údaje, na straně druhé byl specifikován jeho poněkud lehkomyslný životní styl: žil z darů lesních bytostí, přírody a Boží vůle.
Mnich nebo horník?
Legenda o poustevníkovi Závišovi zmiňuje, že se úspěšně věnoval i léčitelství. Terapeutické účinky měla prý i voda ze studánky, která se nacházela nedaleko místa jeho „lesního trvalého bydliště“.
Domovskou adresu měl prý Záviš v chatrči částečně zahloubené v zemi. Jeho léčitelské schopnosti se nezalekly ani problémů, jimiž se nyní zabývají specialisté na interním či kožním oddělení. Dokázal údajně léčit i záškrt. Kde se vzaly jeho schopnosti, jaká byla původní profese poustevníka Záviše?
Legenda zmiňuje, že když se poprvé objevil v lokalitě Pece, měl na sobě špinavou režnou kutnu. To by mohlo naznačovat, že se jednalo o příslušníka mnišského řádů kapucínů či horníka. Nutno dodat, že právě v Peci se dolovaly různé nerosty již od roku 1511.
Poustevník-bylinkář
Mohlo by se zdát, že existence poustevníka Záviše je pouhou legendou, kdyby však stopy jeho možné existence neuchovávaly do současnosti konkrétní místa v Peci pod Sněžkou. Jako místo působení poustevníka Záviše je označována tradičně lokalita V Zákoutí.
Ta se opravdu nachází na úpatí již zmiňovaného Hnědého vrchu. Dále je zde i lokalita zvaná Poustevník se stejnojmenným horským penzionem. I z této lokality je přímý výhled na vrchol Hnědého vrchu.
Není tak vyloučeno, že tradiční legenda mohla odrážet existenci reálné osoby v minulosti. Neexistují o ní sice relevantní písemné prameny, přesto přetrvala v ústně předávaném příběhu.
Léčitelské schopnosti poustevníka Záviše i zázračná uzdravení mohly být reflexí slavného krkonošského bylinkářství, které vzkvétalo v období od šestnáctého do devatenáctého století.