Ve výšce 638 metrů nad mořem se nad krajinou Benešovska tyčí Velký Blaník. Podle pověsti, o které se učíme už na v prvních ročnících základní školy, jde o jednu z nejdůležitějších českých hor. V jeho dutém nitru prý přebývají tajemné bytosti nebo dokonce celé vojsko.
Právě z nitra Blaníků má vystoupit armáda rytířů pod vedením knížete svatého Václava (asi 907–935), která bude za českou zemi bojovat, až jí bude nejhůř. Velký Blaník jako posvátná hora má ale historii mnohem delší.
Ve zvláštní úctě jej chovali i staří Keltové, kteří se tu usadili. Z jakého důvodu si Blaník oblíbili, není jasné. Možná to nějak souvisí s jejich mýty o tajemných bytostech žijících v podzemí v samém nitru hor.
S tímto přesvědčením korespondují rovněž středověké legendy, podle nichž se v útrobách hory nachází vstup do podsvětí.
V roce 1404 dokonce pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka (asi 1376–1411) vydává okolním farářům nařízení, aby zakázali lidem ve svých obcích putování na Blaník. Čeho se tolik obával?
KAM MIZÍ LIDÉ?
O dutém nitru hory se zmiňuje také český učený jezuita Bohuslav Balbín (1621–1688), který píše, že na určitém místě lze zaslechnout zvuky připomínající klokotání podzemní vody.
Český vědec, teolog a záhadolog Zdeněk Krušina (1963–2018) pro změnu připomíná příběh z moderní doby. V roce 1988 měl být do liščí nory na Blaníku vpuštěn jezevčík, který v ní zmizel na dlouhých šest hodin.
Z hory se mezitím ozýval jeho vzdálený štěkot, jehož zvuk napovídal o tom, že se zvíře ocitlo v nějakém velkém dutém prostoru. Když se vrátil zpět, byl prý celý promočený.
Do dnešní doby se navíc v okolí tradují příběhy o lidech, kteří v okolí Blaníku zmizeli beze stopy. Někteří se nakonec znovu objevili, jenže to už od jejich zmizení uběhlo několik let, přestože pohřešovaná osoba nezestárla ani o den.
Ukrývá se v hoře skutečně nějaký podzemní labyrint, nebo se tu dokonce otevírá brána do jiné dimenze, jak naznačují někteří záhadologové?