Domů     Záhady historie
Archeologové odhalují děsivé tajemství keltských rituálů!
Michal Soukup
od Michal Soukup 23.1.2019
3.5tis
106
SDÍLENÍ
3.5tis
ZOBRAZENÍ

O kultuře a životě starých Keltů máme dnes poměrně dost informací. Přesto se občas objeví něco, co výrazně změní náš pohled na dějiny tohoto etnika. O takový objev se v listopadu loňského roku postarali francouzští archeologové, kterým se tak podařilo potvrdit jednu z dosud opovrhovaných teorií o zvycích keltských kmenů.

Ačkoli máme z keltské doby dochováno mnoho hmotných památek, s písemnými je to přesně naopak. Sami Keltové po sobě totiž nezanechali žádné psané texty. Veškeré informace proto musíme čerpat pouze z pera antických autorů.

Problém ale je, že Římané s Kelty často válčili a jejich informace tak mohou být tendenčně zabarvené. Historikové se dodnes přou o míře pravdivosti římských písemných pramenů, které hovoří o keltské kultuře.

Tým francouzských výzkumníků, který od roku 2003 až do roku 2013 prováděl průzkum archeologické lokality v jihofrancouzském Le Cailar, oznámil v loňském roce zajímavý objev. Archeologové v uvedeném místě zkoumali pozůstatky keltského oppida z doby železné.

Mimo jiné tu objevili mnoho úlomků asi 50 lidských lebek z 3. stol. př. n. l., u nichž následná chemická analýza prokázala přítomnost pryskyřice včetně speciálních molekul, které se vyskytují pouze při zahřátí pryskyřice na vysokou teplotu.

Nález úlomků lebek, nesoucích známky balzamování, nám ukazují ve zcela jiném světle keltské zvyky.

A právě římští autoři o Keltech tvrdili, že uřezávají hlavy poražených nepřátel, balzamují je a zavěšují je svým koním kolem krku nebo si je vystavují v domech jako trofeje. Toto tvrzení bylo až dosud považováno jen za římskou propagandu, kterou se Římané snažili vylíčit Kelty jako ohavné barbary bez špetky civilizovanosti.

Nález lebek obalených v pryskyřici však tyto teorie ukazuje ve zcela jiném světle a dává nám tušit, že Římané měli nejspíše pravdu.

Foto: realmofhistory.com, inverse.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 4.12.2021 65
Historikové nemají příliš v oblibě tvrzení: Co by bylo, kdyby? Jaký by však byl svět, kdyby životní pouť Adolf Hitlera skončila ve výbuchu, který by na vůdce nacistického Německa vyšlehl v roce 1939 z jihlavského podzemí? V březnu 1939 měl Adolf Hitler v plánu navštívit Jihlavu. Ve městě žila početná německá komunita, ke které plánoval pronést projev před […]
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.5tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.7tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.6tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 2.9tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]