Myšlenka, že jezera a moře obývají obrovští vodní tvorové, provází lidstvo po staletí. Je ovšem zajímavé, že dnešní nejznámější vodní příšery měří jen zlomek toho co ty, o kterých se kdysi vyprávěly legendy.

Lochneská příšera, Ogopogo nebo Morag, to jsou mezi nadšenci do vodních příšer známá jména. Děsiví a tajemní vodní tvorové, kteří vzhledem často připomínají pravěké tvory a měří většinou několik metrů.

Existují ale méně známá svědectví o tvorech, které tyto zdánlivé velikány svou délkou mnohonásobně převyšovaly.

VODNÍ GIGANTI

Autorem jednoho z nich je arcibiskup ze švédského města Upsala Olaus Magnus, který se narodil na konci 15. století. Tento muž byl vzdělaný, politicky velmi činný a také považovaný za velmi důvěryhodného.

V roce 1555 však Olaus Magnus zapsal něco velmi podivného. Arcibiskup prý mezi norskými rybáři a námořníky sesbíral řadu svědectví o mořském tvou dlouhém přes šedesát metrů a šest metrů širokém.

Tvor podle zápisu obýval pobřežní jeskyně a skalnaté útvary na pobřeží, odkud se po nocích vydával na lov potravy jak do vody, tak na souš. Popis tvora ze všeho nejvíce připomínal draka nebo krokodýla s černými šupinami.

Tvor se prý nikdy příliš nevzdaloval od vody a za hlavou měl dlouhou srst připomínající vlasy.

Záznamy poté hovoří o dalším vodním monstru, které žije ve vodě a má podobu obrovského hada měřícího přes dvacet metrů. To prý dokáže udržet hlavu vysoko nad hladinou a je schopné stáhnou námořníka z paluby lodi do ledové vody.

Had podle zápisu často odpočívá blízko hladiny stočený do obrovského šupinatého klubka.