Ke stropu rozložité alchymistické dílny na statku v Radostově u Nechanic ve východních Čechách stoupají štiplavé zelené výpary. Stárnoucí učenec Bavor Rodovský z Hustiřan zde totiž právě provádí jeden ze svých nejnovějších experimentů. 

„Sakra,“ zakleje náhle. Z ruky mu totiž vyklouzne skleněná kádinka a roztříští se o zem. Žádnou další přitom už 45letý alchymista, astrolog a matematik v jedné osobě nemá.

Podrážděně proto pokus přeruší, převlékne se a vyrazí za novobydžovským lichvářem Áronem Munkem, aby si od něj půjčil peníze na nákup nového vybavení.

Alchymistické experimenty jsou totiž v té době velmi nákladné, o čemž se záhy přesvědčí i Bavor, který se u lichváře nesmírně zadluží. 

Skončí v pražském žaláři

Provlhlou vězeňskou celou v Černé věži na Pražském hradě se nese těžko srozumitelné mumlání. Jeho autorem je Bavor Rodovský z Hustiřan, který si zde pročítá dopis adresovaný Vilémovi z Rožmberka.

V roce 1573 se totiž renomovaný alchymista dostane do svízelné situace. Není schopen splácet Áronu Munkovi požadované peníze, a končí proto ve vězení pro dlužníky.

„Odtud napsal obsáhlý list vládci rožmberského panství, v němž ho požádal o umístění do zvláštního vězení, kde by mohl sepisovat své traktáty,“ informuje spisovatel Karel Pejml (1892–1965).

Když si Vilém z Rožmberka dopis přečte, nad Bavorem se smiluje a vyplatí ho z vězení. Alchymista proto okamžitě vstoupí do jeho služeb a začne se v Českém Krumlově a v Třeboni věnovat dalším pokusům.   

Hledá kámen mudrců

„Co pro nás ráčejí dělati?“ táže se Vilém z Rožmberka při audienci Bavora Rodovského z Hustiřan. „Pro vaši jasnost bychom chtěli opatřiti kámen filozofský, jenž jakýkoli kov ve zlato dokáže proměnit,“ nechá se slyšet alchymista.

Vládce rožmberského rodu si promne ruce a souhlasí. Následující dva roky se tak stárnoucí Bavor může věnovat pokusům o vyrobení filozofského kamene, někdy nazývaného též El Iksir, dnes známého jako Kámen mudrců.

Pak ho do svých služeb na čas zláká císař Rudolf II. Poslední roky života stráví Bavor na budyňském zámku ve společnosti alchymisty Levantince Mamugna, který po sídle chodí se svými dvěma černými psy, o nichž tvrdí, že jsou to ďáblové, a chvástá se, že umí vyrobit zlato z kamene i ze dřeva.

Znamená to snad, že se jim společně podařilo Kámen mudrců nakonec přece jen vyrobit?