Bumerang je spojován s australskými domorodci, avšak používali ho i obyvatelé starověkého Egypta nebo třeba Navahové v Severní Americe. Nejstarší bumerang na světě pak pochází od našich polských sousedů. Byl nalezen v jeskyni Obłazowa v polské části Karpat. Opravdu by mohl být starý neuvěřitelných 20 000 let?
V roce 1985 se skupina polských archeologů v čele s Pawlem Valde-Nowakem (*1954) pouští do zkoumání jeskyně Obłazowa a nachází nevídané – bumerang vyrobený z mamutího klu. Kromě bumerangu jsou v jeskyni objeveny i rituální předměty a lidské kosti.
Tým archeologů si klade otázku, co to znamená. Docházelo zde snad v minulosti ke krvavým rituálům? Ve starší době kamenné obývali jeskyni Obłazowa neandertálci.
V jeskyni byly kromě koster zvířat či nejrůznějších předmětů (včetně již zmíněného nejstaršího bumerangu) nalezeny i fragmenty lidských prstů či kostra ruky. Další části těl však chybí, což vyvolává spoustu otázek.
Byly zde během iniciačních obřadů prováděny amputace prstů a prsty byly poté používány jako amulety? Prováděl zde nějaký šaman magické praktiky, při kterých používal části lidských těl?

Nalezený bumerang
Kromě lidských kostí je v jeskyni nalezeno i množství předmětů (například přívěsky vyrobené z tesáků polární lišky). Nejzajímavější je ale bezesporu zmíněný bumerang. Ten je sice během vykopávek poškozen, ale jeho chybějící část se podaří najít.
Víme tedy, že byl 71 centimetrů dlouhý, 1,5 centimetru široký a v průměru měl něco málo přes 5 centimetrů. Vážil téměř jeden kilogram.
Vědecká analýza určila jeho stáří na více než 18 000 let, podle jiných zdrojů však může být bumerang starý dokonce až 20 300 let. Pozoruhodné je však především to, jak dokonalý bumerang je. Má tvar půlměsíce – oba konce jsou špičaté.
Nahoře je konvexní, spodní strana je plochá. Konec bumerangu je opatřen rýhami, patrně pro snazší úchop. Na povrchu bumerangu byly nalezeny zbytky červeného okru – barviva, které se v minulosti používalo při rituálech.
Vypadá to tedy, že bumerang sloužil k jinému účelu než k lovení zvěře. Co s ním neandertálci dělali?

Moderní výzkumy
Nejstarší bumerang na světě stále nedá vědcům spát. Kromě toho, že byla prováděna jeho analýza na určení jeho stáří, rozhodl se německý archeolog Dietrich Evers (1913–2009) zjistit, jak výkonný bumerang byl.
Vyrobil jeho přesnou repliku z epoxidové pryskyřice a zjistil, že bumerang doletí velmi daleko a je velmi přesný. Je však třeba házet ho vodorovně. Evers své pokusy s bumerangem zhodnotil slovy:
„Na základě ohromujících výsledků našich experimentů si dovolujeme tvrdit, že bumerang z jeskyně Obłazowa je výsledek dlouhé tradice ve výrobě a používání těchto zbraní.“ Avšak skutečně kdysi lidé tímto bumerangem házeli? Nepoužívali ho ke zcela jiným účelům?
Zatímco většina známých bumerangů je vyrobena ze dřeva, materiál nejstaršího bumerangu na světě je mnohem vzácnější a cennější. Bumerang je vyroben z mamutího klu. Navíc je velmi propracovaný a výkonný. Jak dokázali tehdejší lidé vyrobit něco tak dokonalého?
Může snad být něco pravdy na tom, že do vývoje lidstva zasáhli kdysi dávno návštěvníci z vesmíru, jak věří třeba slavný švýcarský záhadolog Erich von Daniken (*1935)?

Kde se vzal bumerang?
Bumerang je primitivní vrhací zbraň, která se umí vrátit na místo, odkud jsme ji hodili. A je to také zbraň, která vrtá hlavou vědcům z celého světa.
V dřívějších dobách bumerang sloužil hlavně k lovu, a když zasáhl zvíře, zpět ke svému majiteli se už nevracel. Dále byl bumerang využíván ke shazování předmětů ze stromu, k boji, jako prostředek k rozdělávání ohně, jako hudební nástroj nebo k různým rituálům.

Ačkoliv je bumerang spojován hlavně s australskými domorodci, pravdou je, že vznikl v různých částech světa (ve starověkém Egyptě, v Africe, v severní Americe i v Evropě). A to je ostatně i to, co mnozí badatelé považují za podivné.
Ve všech zmíněných částech světa lidé dokázali vyrobit předmět, který má profil křídla moderního letadla a při letu využívá jevů složitě kombinujících vyspělou aerodynamiku s dalšími fyzikálními zákony.
Kde na to naši dávní předci vzali znalosti? A jak je možné, že na to přišli na tolika místech nezávisle na sobě?