Je 24. března 1997 kolem čtvrt na jedenáct v noci. Důstojník, pracující na policejní stanici v britském Sheffieldu, sedí za stolem, zívá a popíjí kafe. Zazvoní telefon.  Důstojník ho zvedne. Z druhé strany se ozve mužský hlas: „V rašeliništi Howden Moor jsem viděl havarovat letadlo. Letělo nízko nad zemí. Pak zmizelo za obzorem a následoval obrovský výbuc

Stačí několik starých dopisů, trocha barokní fantazie a touha po tajemnu. Tak podle historiků vzniká legenda o Bílé paní, přízraku, který se po staletí toulá českými hrady a zámky. Jezuita Bohuslav Balbín propojí ve svých textech ducha bíle oděné ženy s osudem šlechtičny Perchta z Rožmberka. Jenže moderní historici upozorňují, že mnohé z příběhů stojí spíše na romantické představivosti než na

Na první pohled vypadá jako obyčejná středověká stavba ztracená v lesích severně od Prahy v Libereckém kraji. Jenže jakmile se přiblížíte, atmosféra houstne. Ticho je podivně těžké, ptáci téměř nezpívají a lidé mluví tišeji než jinde. Hrad Houska je už po staletí označovaný za nejděsivější místo v Česku. Ne kvůli krvavým bitvám nebo strašidelným kulisám, ale kvůli legendě, která dodnes nahání husí

Obléhání Přibyslavi je v plném proudu. Husity ale do útoku nevede Jan Žižka z Trocnova, jak je obvyklé. Slepý vojevůdce totiž leží v bolestech na vojenském lůžku. Do té doby byl přitom známý tuhým kořínkem a ocelovým zdravím. U Přibyslavi přesto 11. října 1424 umírá. Mohla za to zhoubná nemoc, nebo husitskému lídrovi někdo na onen svět pomohl? [gallery ids="166011,166013,166024,166014,16601

Když se řekne zábavní park, každému se vybaví radostně rozzářené oči dětí dovádějících na vysněných houpačkách, horských drahách, či v lehce strašidelných domech. Jenže někdy se při bližším pohledu ukáže, že zorničky návštěvníků jsou ve skutečnosti rozšířené hrůzou a jejich ústa se nesmějí, ale křičí o pomoc! Představujeme děsivá místa, kam chodí za zábavou živí, a někdy prý i mrtví… [gallery s

Kovový sloup v Dillí vzniká na přelomu 4. a 5. století, ale odborníky i běžné laiky nepřestává udivovat dodnes. Vždyť pokud platí, že stará láska nerezaví, musí být tento vzácný historický kousek lidmi milován opravdu hodně – i po 1600 letech je zcela bez rzi! Můžou za to příznivé klimatické podmínky? Nebo je možné, že nepochází z našeho světa? Indický ml

Benátčan Marco Polo (1254-1324) se proslavil svými cestami na Dálný východ. Je považován za jednoho z prvních Evropanů, který poznal – a též detailně popsal tehdejší poměry na území současné Číny. Nebo je všechno jinak a Marco Polo jen barvitě zaznamenal to, co zažili jiní? Zážitky ze svých cest vtělil Marco Polo do knihy, která byla vydána pod náz

České hrady nejsou jenom romantické kulisy historie. Na některých místech se podle pověstí a svědectví návštěvníků dodnes ozývají kroky v prázdných sálech, zhasínají svíce bez větru a ve sklepeních se objevují postavy, které tam rozhodně nemají co dělat. Mnohé příběhy strašidel vznikají jako paměť traumatu, když se v daném objektu stala nějaká dramatická událost, třeba někdo tragicky zemřel. Jd

Na první pohled to zní jako morbidní legenda. Jenže archeologové to dnes potvrzují: v některých kulturách se opravdu ukládaly ostatky dětí do základů domů nebo přímo do zdí. Nešlo ale vždy o vraždy, spíš o víru, strach a snahu ovládnout neviditelné síly. „Musíme dům ochránit,“ šeptá stavitel a sleduje, jak se do výkopu ukládá malé tělo. Nejde o scénu z hororu, ale o realitu doloženou archeologi

Leonardo da Vinci si s přimhouřenýma očima prohlíží obraz Mony Lisy. „Ještě to není úplně ono. Musím provést další úpravy,“ říká svým učedníkům, kteří chtějí, aby ho co nejdříve prodal.  I přes svůj obrovský věhlas se totiž slavný umělec potýká s bídou a nouzí. Leonardo na portrétu tajemně se usmívající ženy pracuje mezi lety 1503–1506 během svého pobytu