Zlato, drahé kameny, relikvie, zbraně i předměty, které mají připomínat nejstarší české panovníky. Poklad spojený se svatým Václavem a přemyslovskou dynastií po staletí dráždí lidskou fantazii. Některé cennosti se dochovaly dodnes, jiné zmizely v bouřlivých dějinách. Pátrání po těch ztracených připomíná dobrodružný román. Když se řekne poklad svatého Václava, člověk si snadno představí tajnou k

Přezdívá se jim příhodně „český Carnac“, to podle proslulé bretoňské megalitické lokality s řadami tisíců menhirů táhnoucími se až do kilometrové dálky. Kounovské řady nejsou tak monstrózní, ovšem přes všechny výzkumy zůstávají záhadnější…   Jakoby nic se rozkládají na ploše 11 hektarů v přírodním parku Džbán na náhorní plošině Rovina nad Kounove

Na lavici obžalovaných sedí kapitán George Drevar a metá kolem sebe blesky. Před londýnským soudem se roku 1881 ocitá za vyhrožování fyzickou likvidací. Veřejnost zaujme důvod, proč k němu došlo. Jistý Rothery mu odmítl uvěřit, že mořské hlubiny obývají obří hadi. „Viděl jsem ho na vlastní oči!“ vzteká se Drevar. Zešílel snad, jak si někteří myslí? Z angl

V temném nitru Moravského krasu se před více než 2500 lety odehrává událost, jejíž přesný příběh stále uniká. Býčí skála ukrývá lidské ostatky, zvířecí kosti, zbraně, šperky, nádoby i neobyčejné předměty z různých částí Evropy. Nejnovější výzkum ale přináší důležitý střípek do skládačky: odborníci nově zkoumají samotné konstrukce, v nichž se pravěké ostatky a předměty nacházely. Příběh začíná v

Z Chotouně nedaleko Českého Brodu až k řece Sázavě se měla táhnout přes dvacet kilometrů dlouhá brázda. Podle pověsti ji vyoral svatý Prokop s čertem zapřaženým do pluhu. Tajemný útvar téměř zmizel pod poli a silnicemi, staré mapy a moderní měření však naznačují, že alespoň jeho část skutečně vytvořili lidé. K čemu měla tato podivuhodná linie sloužit? Na

Na vyvýšeném skalnatém pobřeží Velikonočního ostrova výhružně postává skupinka robustních postav. Nejde však o živé lidi, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale o obří sochy zvané moai. Staré jsou přes 500 let. To je ta nejslavnější zdejší záhada. Je jich ale mnohem víc… Kam až lidské oko dohlédne, je vidět zčeřenou mořskou hladinu. Právě takový pohled

Na setkání vědců v Royal Society v Londýně jsou na konci roku 2013 odhaleny nové výsledky zkoumání genomu našich předků denisovanů. Denisované žijící na dnešním území Evropy i Asie jsou příslušníci rodu Homo a blízcí neandrtálcům.  První ostatky této rasy jsou nalezeny v roce 2008 v Děnisově jeskyni v Rusku. Stáří kosterních pozůstatků je určeno na 41 000

Královská cesta. Snad žádný turista mířící do matičky měst tu trasu vynechá. Téměř 516metrový Karlův most vítá návštěvníky Staroměstskou mosteckou věží a na druhé straně se loučí její malostranskou sestrou. Jde o raritu: Vždyť jsou na konci věže dvě, navíc propojené bránou! Málokdo ví, že jedna z nich skrývá jednu z největších pražských záhad… Píše se rok

Německý hudební skladatel Johann Sebastian Bach prý nebyl až takový génius, jak se dodnes věří. Jeho proslulá díla za něj totiž údajně napsala jeho druhá žena Anna Magdalena!  Přijdou vám podobná prohlášení přehnaná? Jenže jim nahrává celá řada historicky nevyvratitelných skutečností. Je načase přepsat učebnice? Na posteli sedí stářím unavený německý skla

Když se řekne český hrad, většina lidí si představí kamenné věže, cimbuří a rytíře. Jenže první české „hrady“ vypadají úplně jinak. Jsou ze dřeva, hlíny a kamení, obepínají je mohutné valy a příkopy a jejich vznik se ztrácí v době, kdy ještě neexistuje české království. Kdo je staví? Přemyslovci? Nebo na českém území stojí opevněná sídla dávno před nimi? Největší záhada spočívá v samotném slově