V temném nitru Moravského krasu se před více než 2500 lety odehrává událost, jejíž přesný příběh stále uniká. Býčí skála ukrývá lidské ostatky, zvířecí kosti, zbraně, šperky, nádoby i neobyčejné předměty z různých částí Evropy. Nejnovější výzkum ale přináší důležitý střípek do skládačky: odborníci nově zkoumají samotné konstrukce, v nichž se pravěké ostatky a předměty nacházely. Příběh začíná v

Z Chotouně nedaleko Českého Brodu až k řece Sázavě se měla táhnout přes dvacet kilometrů dlouhá brázda. Podle pověsti ji vyoral svatý Prokop s čertem zapřaženým do pluhu. Tajemný útvar téměř zmizel pod poli a silnicemi, staré mapy a moderní měření však naznačují, že alespoň jeho část skutečně vytvořili lidé. K čemu měla tato podivuhodná linie sloužit? Na

Na vyvýšeném skalnatém pobřeží Velikonočního ostrova výhružně postává skupinka robustních postav. Nejde však o živé lidi, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale o obří sochy zvané moai. Staré jsou přes 500 let. To je ta nejslavnější zdejší záhada. Je jich ale mnohem víc… Kam až lidské oko dohlédne, je vidět zčeřenou mořskou hladinu. Právě takový pohled

Na setkání vědců v Royal Society v Londýně jsou na konci roku 2013 odhaleny nové výsledky zkoumání genomu našich předků denisovanů. Denisované žijící na dnešním území Evropy i Asie jsou příslušníci rodu Homo a blízcí neandrtálcům.  První ostatky této rasy jsou nalezeny v roce 2008 v Děnisově jeskyni v Rusku. Stáří kosterních pozůstatků je určeno na 41 000

Královská cesta. Snad žádný turista mířící do matičky měst tu trasu vynechá. Téměř 516metrový Karlův most vítá návštěvníky Staroměstskou mosteckou věží a na druhé straně se loučí její malostranskou sestrou. Jde o raritu: Vždyť jsou na konci věže dvě, navíc propojené bránou! Málokdo ví, že jedna z nich skrývá jednu z největších pražských záhad… Píše se rok

Německý hudební skladatel Johann Sebastian Bach prý nebyl až takový génius, jak se dodnes věří. Jeho proslulá díla za něj totiž údajně napsala jeho druhá žena Anna Magdalena!  Přijdou vám podobná prohlášení přehnaná? Jenže jim nahrává celá řada historicky nevyvratitelných skutečností. Je načase přepsat učebnice? Na posteli sedí stářím unavený německý skla

Když se řekne český hrad, většina lidí si představí kamenné věže, cimbuří a rytíře. Jenže první české „hrady“ vypadají úplně jinak. Jsou ze dřeva, hlíny a kamení, obepínají je mohutné valy a příkopy a jejich vznik se ztrácí v době, kdy ještě neexistuje české království. Kdo je staví? Přemyslovci? Nebo na českém území stojí opevněná sídla dávno před nimi? Největší záhada spočívá v samotném slově

Přecházíme-li z české na polskou stranu Krkonoš, všimneme si brzy jedné záhady. Zatímco v Česku jsou dávní krkonošští prospektoři označováni jako Vlaši, přes kopec v Polsku se už mluví o Valonech? Na čí straně je pravda? Odkud pocházeli ti, se kterými jsou stále spojovány ukryté poklady? To, že Krkonoše už v 11. a 12. století vzbudily

Bohatě zdobená police se vzácnými knihami, zlatými poháry a blyštivými relikviáři je prázdná. Také v ostatních skříňkách s cennostmi západočeského kláštera Plasy není nic než prach. Kam ale odtud neslýchané cisterciácké poklady zmizely? Je pravda, že je roku 1785 kdesi v areálu kláštera nechá ukrýt poslední zdejší opat? Rozlehlý cisterciácký klášter P

Stačí projít lesem, sejít z dnešní cesty a najednou se pod nohama objeví nenápadný val, prohlubeň nebo kamenná hromádka. Na první pohled nic neznamená. Jenže právě tady může před staletími stát vesnice, kde žijí desítky lidí, děti běhají mezi domy a z komína stoupá kouř. Pak přišla válka, nemoc, změna krajiny nebo prostě pomalý odchod. Domy zmizely a vesnice se ztratila. Archeologové dnes její