Když se řekne „manekýn“, můžete si představit živého člověka – modela, který předvádí například oblečení na módní přehlídce. Manekýn je však i figurína člověka, bez osobnostních rysů, která se rovněž používá například k prezentaci oděvů. Svého „manekýna“ měl možná i faraon Tutanchamon, ovšem velmi tajemného! Až do konce června můžete v Praze

Kdo by neznal slavného krále Artuše i s jeho mečem Excaliburem či rytíři kulatého stolu. Je však pouze literární postavou, nebo někdy skutečně žil a panoval? Britský novinář Simon Keegan ohlásil, že skutečný Artuš vládl na přelomu 5. a 6. století v Yorku a jmenoval se Arthwys ap Mar! Historické základy artušovské legendy jsou dodnes pře

Himálaj je nádherným, ale nemilosrdným kusem přírody, který už si vyžádal mnoho lidských životů. Zároveň je také plná tajemných míst nebo míst, o jejichž původu nemáme ani ponětí. Mezi ta druhá patří i malé jezero Rúp Kund. Proč je tak obtížně přístupná lokalita plná lidských kostí? Zasněženou horskou roklí postupuje do kožešiny zachumlaný muž. Má obavy,

Mykénský král Eurystheus se klepe strachy. „Vrať tu bestii, odkud jsi ji vzal a už mi nikdy nechoď na oči,“ křičí přes zavřené dveře na Hérakla, jemuž u nohou sedí děsivý pes Kerberos.  Pro toho si bájný rek musel dojít až do podsvětí, aby tak splnil králův úkol. Neměl to však vůbec lehké. Vládce říše mrtvých Hádes si totiž stanovil jednu podmínku. Hérakl

Pod slavnou pyramidou Měsíce v Mexiku byl objeven tajný tunel. Archeologové se domnívají, že vede do šachty, v níž byly prováděny rituální oběti a obřady pro spojení se záhrobím. Nachází se pod pyramidou vstup do podsvětí? Stupňovitá pyramida se tyčí do výšky 43 metrů a její základna ze západu na východ měří 147, zatímco základna ze severu k

Legendární ostrov, který se podle řeckého filozofa Platóna (427 př. n. l. – 347 př. n. l.) měl potopit během blíže neupřesněné katastrofické události, je záhadou zjitřující fantazii již od starověku. Atlantida se tak v průběhu času stala synonymem pro města, která klesla pod hladinu moří a oceánů. Patří k nim i tajemná Fanagoria, starověké město, j

Je to ten nejhorší válečný konflikt v dějinách lidstva. Proto vítězné mocnosti po porážce nacistického Německa ve 2. světové válce rozhodly, že se na něj nikdy nesmí zapomenout. Dodnes je televize plná pořadů o hrůzách a utrpení, které se mezi lety 1939–1945 děly. Ale navzdory důkladné pozornosti historiků nám stále zůstává mnoho nezodpovězených otázek. [gallery ids="96975,96974,96973,96972

Jeho jméno se stalo synonymem mluvky, který dokáže vždy dobře pobavit, ale na detektor lži byste ho jistě neposlali. U nás jej známe jako barona Prášila, kterého nádherně vykreslil stejnojmenný film režiséra Karla Zemana (1962). Existoval však člověk z masa a krve, kterému sudičky daly do vínku tolik prořízlou pusu a tak nezměrnou fantazii? Baron P

Mohlo by se zdát, že pod drobnohledem historiků a archeologů již dějiny lidstva nedokážou ukrýt žádná velká tajemství. O to větší senzaci vzbudilo objevení neznámé civilizace na území současného Íránu. V době bronzové zde prosperovala kultura s vlastním písmem a pokročilými řemeslnými dovednostmi. Co o ní vlastně víme? Podle místa zásadních archeol

„Pusťte mě na svobodu! Snažně vás prosím, pusťte mě ven. Kdo vlastně jsem? Už ani nevím, kdo vlastně jsem!“ křičí v zatuchlé francouzské věznici šíleným hlasem italský politik a dobrodruh, hrabě Ercole Antonio Mattioli (1640–1694).   Pak si začne nehty z tváře seškrabávat železnou masku. Opodál to vše se zájmem pozoruje francouzský král Ludvík XIV