Ruským vědcům se podařilo přivést zpět k životu červy, kteří byli 42 tisíc let zmraženi v sibiřském permafrostu. To přináší nejen čerstvý impulz pro mnoho vědních oborů, ale i určité obavy.
Podle sci-fi románu Stopařův průvodce Galaxií z pera britského spisovatele Douglase Adamse (1952–2001) je číslo 42 univerzální odpovědí na otázku života. Jeho slovům nyní dávají za pravdu dvě hlístice, které strávily v ledu na Sibiři 42 tisíc let a pak se v Petriho miskách v laboratořích nedaleko Moskvy opět probudily k životu.
Ruští vědci nasbírali z věčně zmrzlých sibiřských plání na 300 různých vzorků červů. A dvě hlístice po rozmrazení začaly vykazovat známky života, pohybovaly se a přijímaly potravu. Co přesně tento objev znamená?
SPÁNEK V LEDU
„Získali jsme první data dokazující, že mnohobuněčné organismy jsou schopné dlouhodobého kryospánku. Mluvíme o desítkách tisíc let,“ uvádí zpráva vědců. „Tato schopnost naznačuje, že mají nějaké adaptivní mechanismy, které mohou mít vědecký a praktický význam,“ zmiňují také.
Tím je myšlena zejména kryomedicína (kryo – mráz, nízká teplota). Mnoho vážně nemocných lidí totiž stále doufá, že budou mít brzy možnost nechat své tělo zmrazit a probudit se až v době, kdy bude dostupný lék například na rakovinu či jiná dnes stále neléčitelná onemocnění.
Pochopení mechanismu, který hlísticím umožnil v ledu přežít desítky tisíc let, by přineslo významný pokrok ve vývoji kryospánku.
SPÍCÍ HROZBA
Probuzení hlístic má ale i své stinné stránky. V tajícím permafrostu jsou totiž uvězněny také pravěké viry, s nimiž se lidstvo zřejmě ani nesetkalo a nemohlo si tak vůči nim vyvinout imunitu. Uvolnění zdánlivě neškodného pravěkého viru by tak mohlo nést fatální následky. Co když se příště k životu probudí mnohem nebezpečnější pravěký organismus?
