Hrdinský odpor Finů, kteří dokázali ve čtyřicátých letech minulého století čelit mnohonásobné přesile sovětské Rudé armády, je všeobecně známý. Mnohé výkony finských vojáků jsou doslova zázrakem.
Co udělá z civilisty supervojáka, který necítí bolest a únavu, nemá strach? Vlastenectví, vůle, vnitřní síla… A chemie!
V průběhu zimní války klesaly teploty až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Finská armáda měla výbornou strategii i znalost místního prostředí. Pokud by to nebyly bojové, ale sportovní oddíly, u antidopingové zkoušky by však neuspěly. V krvi mnoha vojáků kolovaly heroin, morfium i pervitin.
Heroin jako lék i stimulant
Heroin byl ve finské armádě snadno dostupný, protože se používal k léčbě respiračních obtíží a nachlazení. Odborníci tvrdí, že žádná jiná armáda nedistribuovala mezi vojáky takové množství heroinu jako právě finská.
Bylo spočítáno, že v roce 1940 měli finští vojenští lékaři v zásobě 117 500 tablet heroinu. V počátcích konfliktu byly tyto medikamenty opravdu v rukou lékařů. Brzy se však heroin nepoužíval jen k terapii, ale i k zvýšení výkonů a odolnosti vojáků. Počet tablet heroinu se vyšplhal k milionům…
Pervitin v první linii
Drogy se k finské armádě dostávaly i od jejich tehdejšího spojence, kterým bylo nacistické Německo. V německé armádě byl v oblibě zejména pervitin. Ten se také brzy dostal i k Finům, kde byl používán ke zvýšení výkonu speciálních jednotek.
A jak na tom byla Rudá armáda? Nutno dodat, že rudoarmějci neměli v tornách žádné zázračné tablety. V nejtěžších situacích mohli maximálně sáhnout po polní lahvi s vodkou. To, že tak činili, je rovněž všeobecně známo.
