Živočich, který v kdekom vzbuzuje minimálně mnoho otázek, je ďas mořský (Lophius piscatorius). Tato „placatá“ dravá ryba s charakteristickým bludným světýlkem je symbolem temných hlubin.

Živočich je životu „na dně“ až dokonale přizpůsoben nejen stavbou svého těla. První, čeho si případní pozorovatelé u této ryby všimnou, je její hlava, jež zabírá asi třetinu celkové velikosti a dvě třetiny hmotnosti.

Skutečná záhada přírody

První tři paprsky hřbetní ploutve jsou modifikovány v dlouhé útvary, připomínající tykadla. Na prvním se nachází zvláštní světélkující útvar, který slouží jako návnada při lovu.

Barva těla závisí na prostředí, v jakém se ďas vyskytuje. Tento druh ryby je velice dravý a žravý, i při ulovení do sítě se nevzdává svého apetitu a požírá menší rybičky.

V komerčním rybolovu je ďas oblíbenou kořistí, hojně je využíván v gastronomii jako specialita. Tato unikátní ryba vybočuje z řady nejen svým vzezřením, ale také způsobem, jakým provozuje páření.

Vědci například dosud nepochopili výjimečný imunitní systém živočicha, který právě páření umožňuje.

Vsákni se do mě jako déšť…

Protože je v hlubinách téměř až absolutní tma, je logické, že tamním obyvatelům na vzhledu příliš nezáleží, což je pro mořského ďasa příznivá zpráva, krásy skutečně mnoho nepobral.

Světélkující body na jeho hlavě neslouží jen k nalákání kořisti, ryby je využívají jako pozvánku k páření.

Sameček je v porovnání se samičkou mnohonásobně menší, když tedy dojde na koitus, zakousne se do těla samice, jež dosahuje průměrné velikosti cca 25 centimetrů, a po vzájemném spojení vypustí enzymy, které propojí tkáně obou zástupců a proniknou až do krevního oběhu samičky.

Navždy spojeni

To je ve zvířecí říši něco naprosto mimořádného, ale tím propojení zdaleka nekončí.

Sameček se nakonec stává jen jakýmsi biologickým přívěskem samičky, většina orgánů včetně očí časem zaniká, jelikož nadále nejsou třeba, zbude tak jen vlastně samotný penis, který má za úkol zásobovat tělo samice spermiemi, tělo samce funguje jako dodavatel živin.