Není tajemstvím, že původní pohanské svátky byly po příchodu křesťanství uměle nahrazeny novou vírou. Přesto se v našich tradicích do jisté míry původní svátky, jejich význam a pozůstatky někdejších rituálů, dodnes zachovávají.

Vánoce nejsou výjimkou!

Alban Arthuan, v germánských zemích označovaný též jako Yule, je oslavou zimního slunovratu. Je to nejen nejdelší, nebezpečná a tajemná noc v roce, ale také návrat světla a znovuzrození keltského slunečního boha Belena. Na tento den poukazuje i slavné Stonehenge. Po slunovrat 21. prosince následuje 12 magických dnů, během nichž se mohou odehrávat různé zázraky a splněná přání. Atmosféru, dávné pověry i zvyky Alban Arthuanu pak od pohanů přejímají křesťané a vytváří z nich Vánoce, které mají připomínat narození Krista. Z dob pohanských se zachoval také zvyk pokládat na sváteční tabuli jeden talíř navíc pro nečekané hosty. „Je to noc, kdy nesmí být žádný pocestný odmítnut, každý musí dostat najíst, kdo se objeví za dveřmi, protože dnes na sebe mohou vzít lidskou podobu všelijaké entity a také bůh Odin,“ vysvětluje česká věštkyně a esoterička Michaela Kudláčková. Zároveň nám ale naslouchá bůh Heimdall, strážce duhového mostu, jež dělí svět lidí a svět bohů. Heimdall slyší každé naše přání. V tuto dobu mají přání šanci dočkat se naplnění. Že by na tvrzení o magické moci Vánoc bylo něco pravdy?

12 DNŮ ODHALÍ BUDOUCNOST

Vánoce přejímají také keltský zvyk věštění budoucnosti pro další rok. Říká se například, že sen, který se člověku zdá během nejdelší noci v roce, se může naplnit. Mnohem důležitější jsou ale dny po slunovratu.

Následujících 12 dnů totiž odráží 12 měsíců v příštím roce a podle nich můžeme odhadovat, co nás čeká. Rozhodující může být například počasí, chování zvířat a podobně. „Po dvanáct dnů sledovali naši předkové pilně nejrůznější znamení, počasí, události, zvláštní chování zvířat a všemu, co se jim dělo přikládali velký význam,“ uvádí Kudláčková. „Kupříkladu by byl strašný mráz a někdo, nebo něco by zmrzlo třeba v našem letošním případě 23.12., pak by optikou našich předků byl náročný únor.“ Chcete-li znát podobu příštího roku, můžete si od 22. 12.

do 2. 1. zaznamenávat vše, čeho si v daný den všimnete a sestavit si tak vlastní prorocký kalendář. Skutečně se celý rok odráží v několika dnech?

KOUZELNÉ POLÍNKO

Ještě než se pustíte do předpovědí budoucnosti, můžete si v předvečer slunovratu osud naklonit na svou stranu. K tomu poslouží speciální polínko. Stejně jako u většiny keltských svátků, i během Alban Arthuanu se zapalovaly ohně.

Zapaluje a ho a udržuje majitel domu či hlava rodiny. Jako první se ve vyčištěném ohništi zapaluje polínko ze stromu majitele či od někoho darované, které se zachovalo z minulého roku. Polínko musí projít posvěcovacím rituálem.

Oheň se pak udržuje po dalších 12 dnů. Pokud nemáte tolik času, můžete nechat polínko dohořet a popel z něj zakopat či rozprášit na zahradě. Tento rituál přináší do domu zdraví a štěstí. Tento svátek je také obdobím klidu, míru a očisty těla i ducha.

Nebojte se tedy o Vánocích odpočívat. Rituální očisty se provádějí také v domech pomocí vykuřovadel a vonných látek. Na podlahu se kladou ochranné bylinky a pro ochranu před různými entitami se nad dveře zavěšuje jmelí.

I tento zvyk jsme si na Vánoce ponechali. Kolik možných ochranných rituálů našich předků ještě nevědomky vykonáváme?