Žil v období mezi roky 3400 až 3100 př. n. l. a jeho mumie se najde v září 1991 v Ötztalských Alpách – ostatně, odtud má ledový muž, kterého zná dnes celý svět, svou přezdívku: „Ötzi“. Zdejší kraj ale skrývá vyřešení ještě jedné záhady, mnohem novější. V roli oběti je v ní jeden z nejslavnějších Čechů!
Nebudeme vás dlouho napínat. Jeho rodné jméno je Fridericus Emanuel Tirsch, ale my ho známe jako Miroslava Tyrše. Muže, který stojí za založením Sokola a vznikem slavné cvičební Tyršovy sestavy. O mnoho méně se ale ví o tom, že se s Tyršem život rozhodně nemazlí…
Chlapec se narodí do děčínské rodiny, kde se mluví jen německy. Když mu jsou čtyři roky, otec se nakazí tuberkulózou. Do roka zemře. Nemoc se stane prokletím rodiny.
Nepřežijí ji ani jeho sestry, a když zemře i maminka, vychovává ho ve vlastenecké rodině strýc. Roku 1841 se hoch stěhuje k dalšímu strýci, teď už do Prahy, aby mohl studovat. Miluje antiku a dostane se na malostranské gymnázium.
Ze své rodiny si ale odnese chatrné zdraví, a tak na radu lékaře začne pravidelně cvičit. A skutečně, zdraví se pomalými krůčky lepší!
První slety úřady nepovolí
Chvíli se ochomýtá na právech, ale zoufale ho to nebaví. Přeskočí raději na filozofickou fakultu, kde studuje filozofii a estetiku. Školu dokončí, ale kapsy má prázdné. Tak se stane vychovatelem synů továrníka Eduarda Barthelmuse v Novém Jáchymově u Berouna.
A právě kousek odtud se v myslivně seznámí s Jindřichem Fügnerem. Setkání to bude osudové. I proto, že se Tyrš zamiluje do jeho dcerky, které dělá domácího učitele. Fügner umírá a za čas jeho dceři Renatě a Tyršovi zazvoní svatební zvony.
Ale již brzy po svatbě začíná být jasné, že Tyrš se bude muset prát i s vlastní duševní nemocí…
Je předsedou výtvarného odboru Umělecké besedy a členem poroty pro sochařskou výzdobu Národního divadla. V roce 1873 se dokonce stane i poslancem říšské rady. A samozřejmě, je jedním ze zakládajících členů tělocvičného spolku Sokol Pražský.
V letech 1862 až 1864 bude prvním tělocvičným (a placeným) náčelníkem. Neváhá dávat najevo své vlastenectví a demokratické smýšlení, a to promítne i do stanov. Vyslouží si policejní vyšetřování. S kolegy chce již roku 1866 uspořádat první slet sokolů.
Ten je ovšem úřady smeten ze stolu. Podaří se to až s rokem 1882. Jde o „Jubilejní slavnost Sokola Pražského“, která je dnes vnímána jako první slet.
Odehraje se na Střeleckém ostrově v Praze a před 2500 diváky zacvičí 696 cvičenců gymnastickou sestavu za účasti Miroslava Tyrše – a Prahou jde slavnostní průvod 1600 krojovaných Sokolů. Bude to jediný slet, který Tyrš zažije. Dva roky poté totiž umírá za dodnes nevyjasněných okolností…
Sebevražda? Nebo nehoda?
Alpy. Krásné, pro Tyrše a jeho milované vycházky jako dělané. Jedna z nich se ale změní v tragédii. Tyrš se toho dne chová podivně. Neodpoví na pozdrav a podle dvou svědků, kteří ho ten den spatří, vypadá trochu zmateně, možná nejistě.
To optikou dnešní doby může znamenat dvě věci: Buď má v hlavě sebedestruktivní myšlenky, anebo lékař špatně odhadl dávky léků a Tyrš je dezorientovaný. Pravdu již zřejmě nezjistíme, jisté je jen to, že vlastenec se již z procházky nevrátí.
Jeho tělo bude nalezeno až po pár dnech v říčce Ötztaler Ache u osady Habichen. Okolnosti jeho smrti ovšem nebudou nikdy objasněny…
Odkaz jednoho ze zakladatelů Sokola naštěstí žije dál. Právě letos se chystá XVII. všesokolský slet.
Sokolové se do Prahy sjedou v týdnu od 30. 6. – 5. 7. 2024 a sletového týdne se zúčastní zhruba 20 000 cvičenců, nejen z Česka, ale i ze zahraničí, například z USA, Brazílie, Německa a Rakouska.
Do akce je zapojeno všech 14 krajů, kde se uskuteční víc než tři desítky oblastních a krajských sletů.
