Dle pověsti se jedná o krásné, ale nebezpečné dívky, které vybírají na bitevních polích duše padlých válečníků hodných Valhally.

Válečnice ozbrojené štíty, oštěpy a přilbami, jež slouží svému bohu Ódinovi. Valkýry jezdily do bitev na okřídlených koních, aby řídily boj, střežily válečníky nebo je nechávaly padnout.

V dobách míru měly za úkol obsluhovat a rozptylovat padlé válečníky ve Valhalle.

Důkazy o bojovnicích potvrdili vědci z univerzity v Uppsale provedli analýzu ostatků v jednom z velmi dobře zachovalých vikingských hrobů. Konkrétně šlo o kostru ženy pohřbenou v 10. století u města Birka.

To bylo jedno z významných vikingských center na Baltu. V hrobu byl nalezeno i několik zbraní (meč, sekera, luk a několik šípů) a také dvě kostry koní. Je to vůbec první přímý důkaz, že vikingská válečnice skutečně existovaly.