Během doby, kdy Skotsku vládli králové od Jakuba I. až po Jakuba IV., bylo vybudováno zhruba 40 kolegiátních kostelů, ty se vyznačují především tím, že disponují vlastním jměním.

Pokud by někdo chtěl nalézt podobnost mezi Rosslynskou kaplí a východní lodí Glasgowské katedrály, hledal by správně, jedná se totiž o totožnou dispozici, téměř identický je i půdorys se 14 sloupy.

Jsou dva

V Glasgow je totožně klenutý také strop, ovšem z dubových trámů, na rozdíl od kamenného zaklenutí v Rosslynu. Pod kamennou podlahou Rosslynské kaple se navíc ukrývá podzemní hrobka, jež slouží jako krypta rodiny St.

Clair z Rosslynu. Východní loď měla sloužit jako rodinná kaple St. Clairů. Měl v ní být umístěn hlavní oltář, kde by kněz sloužil zádušní mši za zesnulé St. Clair a kam by mohla rodina chodit ke svatému přijímání.

Byla to rovněž kaple, do níž nechal Vilém z hrobů přemístit a znovu pohřbít své předky a v níž měl on sám, jeho manželky, děti i další generace potomků spočinout navěky.

Stavba na stavbě?

Historici se domnívají, že nynější stavba stojí na základech něčeho podstatně staršího, ostatně by to dávalo smysl. Pokud se zde nacházely nějaké starší podzemní prostory, nebyl by důvod je znovu nevyužít.

Jakmile stály základy, mohly se pohřební komory tesat přímo do skály, na kterých následně mohla být vystavěna sakristie umístěná v jihovýchodním rohu kaple, ta se často nesprávně označuje za kryptu. Přesný účel sakristie zůstává záhadou již po celá staletí.

Někteří lidé se však domnívají, že sakristie snad byla využívána jako poustevnická cela, jako dámská kaple nebo dokonce jako prostor vyhrazený v kostele pro malomocné.

Jaký byl účel?

Vedle sakristie se pod Rosslynskou kaplí nachází také krypta i větší část sakristie, vše je vytesáno ve skále, kterou tvoří pískovec. Hlavním údělem krypty pod kaplí bylo sloužit rodině St.

Clair. Ještě během stavebních prací na kapli nechal sir Vilém přemístit a znovu pohřbít ostatky svého otce, děda i ostatních předků právě do této krypty. V kryptě pod Rosslynskou kaplí byli následně pohřbíváni hrabata, lordi, rytíři, zemané, dámy i děti.

V roce 1650 sem byl k věčnému odpočinku uložen poslední z rodu St. Clair, pohřbený ve zbroji.