Horu, na kterou Ježíš z Nazaretu musel během svých posledních okamžiků na tomto světě vynést vlastní kříž, zmiňují texty všech čtyř novozákonních evangelií. Její poloha však byla již dávno zapomenuta.
Podaří se ještě hledačům ztracených biblických míst horu ve tvaru lebky lokalizovat?
Knihy Matouš, Marek, Lukáš a Jan Golgotu shodně připodobňují k lebce, z čehož dnes mnozí badatelé usuzují, že muselo jít o nějaký zvláštně tvarovaný skalní výběžek či jiný geologický útvar, který svým tvarem lidskou lebku připomínal.
Ostatně i samotný název vrchu je v této věci vypovídající. Hora se totiž nazývá Golgota, což v aramejština znamená „lebka“, či Kalvárie s totožným překladem z latiny.
Není tak překvapením, že si tehdejší autority vybírají zlověstně vypadající útvar jako místo poprav otroků a těžkých zločinců. Dnes se ovšem žádná hora ve tvaru lebky u Jeruzaléma netyčí. Byla Goldota navždy ztracena?
POPRAVIŠTĚ ZA MĚSTEM
Z dochovaných informací víme, že se Golgota nacházela za hradbami města. Dokládá to například evangelium podle Jana (19:17), které uvádí:
„Nesl svůj kříž a vyšel z města na místo zvané Lebka, hebrejsky Golgota.“ Jan (19:20) dále lokaci ukřižování umisťuje „blízko města“ a kniha Židům (13:12) doplňuje, že leží „za městskou branou“.
Matouš (27:39) a Marek (15:29) uvádějí, že místo mělo být přístupné kolemjdoucím. Další indicie o poloze hory Bible nenabízí.
Pokud by se Kalvárie ukázala být skutečným místem, zařadila by se na seznam důkazů podporujících pravdivost biblických příběhů a mohla by také pomoci při hledání Ježíšova hrobu.
MOŽNOSTÍ JE NĚKOLIK
Z biblických textů vyplývá, že při hledání Golgoty je nutné zaměřit se na místa, která se ve starověkém Jeruzalémě nacházely za hlavní branou dostatečně blízko města, aby ho kolemjdoucí mohli nejen vidět, ale také přečíst nápis „Ježíš Nazaretský, král židovský“ umístěný na jeho kříži.
Od konce 19. století převažuje domněnka, že se Golgota nachází severně od Damašské brány, nedaleko Zahradní hrobky nalezené v roce 1867. A skalnatý sráz, který s ní sousedí, je vnímán jako potenciální Golgota.
V neprospěch této teorie hovoří také, že Zahradní hrobka je datována do 8. – 7. století př. n. l.
Zatímco opakované použití starých hrobek není ve starověku neobvyklé, o té Ježíšově Bible hovoří jako o nové nepoužité hrobce, kterou pro sebe vytvořil Josef z Arimatie.
BYL HROB JIŽ DÁVNO NALEZEN?
Zahradní hrobka je dodnes některými protestanty považována za místo Ježíšova zmrtvýchvstání. Před jejím objevením byla favorizována jiná lokace, která se v posledních letech opět dostává do popředí.
Hrobku za hradbami Jeruzaléma spolu se svatým křížem údajně již v roce 325 našeho letopočtu nachází matka prvního křesťanského římského císaře Konstantina I. Velikého (mezi lety 272 až 285–337), císařovna Flavia Helena Augusta (255–330).
Konstantin pak nechává místo prozkoumat archeology, kteří nacházejí jeskyni a v ní tři hřeby, dřevěnou tabulku s trojjazyčným nápisem „Ježíš Nazaretský, král židovský“ a tři příčné trámy, což koresponduje s biblickým popisem události, podle kterého byl Ježíš ukřižován se dvěma zločinci.
NOVÝ VÝZKUM PŘINÁŠÍ NADĚJI
Proti této hypotéze hovoří původní odhady stáří hrobu, podle nichž vznikl teprve před tisíci let. Nové testy, které v roce 2020 provedli vědci z Národní technické univerzity v Aténách, však odhalují, že ve skutečnosti je starý nejméně 1700 let.
Pokud ale právě toto místo bylo Kristovým hrobem, kde je pak Golgota? Nikde kolem se žádný vršek ve tvaru lebky nenachází! Odpověď je možná prostá. Golgota zmizela pod rozsáhlým Chrámem svatého hrobu, který na místě nechal Konstantin pro Ježíšův hrob vybudovat.
