Vikingové patřili před více jak tisíci lety k jedněm z nejzkušenějších mořeplavců na světě. Nebylo místa, kam by se se svými loděmi nedostali. Zdolávali řeky, jezera i moře. Objevili a kolonizovali Island i Grónsko.

A přistáli dokonce až na pobřeží Severní Ameriky, a to téměř 500 let před Kolumbem. Jak to všechno ale dokázali?

Mnoho historiků si lámalo hlavy nad tím, jak je možné, že Vikingové na relativně chatrných lodích dokázali zdolávat takové dálky a cestovat přesně k určenému cíli.

V době, kdy se námořní doprava v Evropě omezovala pouze na Středozemní moře a pobřežní vody kontinentální Evropy, se Vikingové nebáli vydat se na širý oceán. Možnosti navigace byly ale v té době silně omezené.

Kompas byl známý jen Číňanům a do Evropy se dostal prostřednictvím arabských zemí až někdy ve 13. nebo 14. století. Tehdy všeobecně rozšířená navigace pomocí hvězd a slunce byla možná jen za jasné oblohy.

Jenže severní Atlantik je místo, kde je často zataženo a mlhavo a slunce ani hvězdy se celé dny nemusí vůbec ukázat. Jak tedy dokázali Vikingové udržet správný kurz?

Odpovědí je tzv. sluneční kámen. Severské ságy se často zmiňují o záhadném kameni, s jehož pomocí dokázal člověk odhalit polohu slunce i za kompletně zatažené oblohy. Vědci tento kámen dlouho považovali za mýtus, jelikož nebyl jediný důkaz pro jeho existenci.

Až nález zvláštního kamene ve vraku francouzské lodi z konce 16. století donutil odborníky ke změně názoru. Jednalo se o úlomek islandského vápence, známého dnes jako islandský křišťál.

Ke všeobecnému úžasu dokázal tento kámen opravdu spolehlivě odhalit polohu slunce dokonce i za hustého sněžení.

Princip celého úkazu spočívá v tom, že sluneční svit, který proniká skrz mraky, vytváří kruhy polarizovaného světla. Pro člověka je tento typ světla neviditelný, ale právě islandský křišťál dokáže tyto polarizované paprsky zachytit.

Funguje tak na podobném principu jako polarizační filtr. Jakmile se sluneční kámen dostane do středu světelných kruhů, rozzáří se, a odhalí tak skutečnou polohu slunce.

Ačkoli tuto metodu navigace Vikingové s největší pravděpodobností skutečně používali, přímý důkaz ve formě archeologického nálezu zatím chybí.

Je však pravda, že archeologové takovýto kámen nikdy cíleně nehledali, a proto je nejspíše jen otázkou času, než bude sluneční kámen nalezen i ve vraku vikingské lodi.