Skupinka templářů utíká jen několik málo hodin před hromadným zatýkáním nočními francouzskými uličkami směrem k nedalekému přístavu. Jeden z nich má přes ramena přehozený batoh s hodně tajemným obsahem. Kapitán lodi už na ně čeká.

„Dejte to do podpalubí a připravte se. Za chvíli vyplouváme,“ sdělí jim.

„Kam máme namířeno, kapitáne?“ zeptá se ho jeden z templářů. „Do Skotska. Nemáme moc času, tak padejte na loď,“ dostane se jim odpovědi. Co tak důležitého „vyvážejí“ ze své země?

Záhy po svém vzniku údajně templáři učiní zásadní objev v základech svého sídla v Jeruzalémě. Na místě zbouraného Šalomounova chrámu na Chrámové hoře prý naleznou předměty z dávné minulosti, které mají nevyčíslitelnou hodnotu.

Právě ty údajně tvoří základ jejich moci a bohatství. Může být něco takového pravda? Gigantický chrám nechá v Jeruzalémě postavit v 10. století př. n. l. známý izraelský král Šalomoun (970–931 př. n. l.).

Stavba celého objektu trvá 16 let a výsledkem je monstrózní dílo, nad kterým se tají dech. Předsíň chrámu slouží jako vchod do rozlehlé svatyně s oltářem, ve které se odehrávají bohoslužby. Mnohem významnější je však velesvatyně, kam je údajně umístěna archa úmluvy.

Šalomounův chrám je v roce 586 př. n. l vypálen babylonským králem Nebukadnesarem II. (605–562 př. n. l.) a jeho zkázu v roce 70 dovrší římský císař Titus (39–81).

Právě na těchto troskách si o mnoho let později vybudují sídlo templáři. Co tam najdou?

Překvapivé teorie

Templáři se podle legend věnují výkopům na Chrámové hoře, protože tuší, že by se v nich mohlo nacházet cosi důležitého. Staré prameny se však rozcházejí v tom, co konkrétně by to mělo být.

Asi nejčastěji je zmiňována archa úmluvy, která se měla nacházet ve velesvatyni. Jenže dochované záznamy uvádějí důležitou věc. A sice, že tento cenný židovský předmět byl po vyplenění chrámu v roce 586 př. n. l.

přenesen do města Aksúm v Etiopii.

Co jiného zde tedy měli templáři objevit? „Mohlo jít o záznamy o údajných potomcích Krista.

Již dlouhou dobu se předpokládá, že je křesťanský spasitel počal se svou učednicí Máří Magdalénou,“ říká americký spisovatel James Wasserman (*1948) a pokračuje, „dávalo by to smysl z toho důvodu, že templáři měli ve své době obrovskou moc.

A to i nad katolickou církví. Tento vliv mohli získat právě díky kontroverzním záznamům o Ježíšových milostných pletkách, které podkopávaly křesťanskou víru.“ Římskokatolická církev prý rozhodně nemohla dopustit, aby se podobné informace dostaly na veřejnost. Podplatila snad templáře?

Pravda neznámá

Existuje ještě jedna teorie o tom, co templáři vykopali ze základů Šalomounova chrámu. Podle ní zde našli legendární Svatý grál. Tento mimořádně důležitý křesťanský předmět má údajně zázračnou moc a je schopen vyléčit takřka každou nemoc.

Právě Svatý grál prý templáři odvážejí po zakázání řádu pryč z Francie směrem do Skotska, kde ho údajně ukrývají. Nakonec ho prý zakopou do podzemí Rosslynské kaple, která je nedaleko Edinburghu postavena v polovině 15. století.

Důkazem má být fakt, že právě tato kaple je prodchnuta výraznou templářskou symbolikou. „O tom, co templáři v základech Šalamounova chrámu ve skutečnosti nalezli a kam to ukryli, se spekuluje dodnes.

Nikdo to naprosto jednoznačně neví,“ dodává britský spisovatel Tim Wallace-Murphy (*1924). Podaří se někdy toto mystérium rozluštit?