Učebnice dějepisu nás učí, že za objevením Ameriky v 15. století stál slavný mořeplavec Kryštof Kolumbus. Některé nálezy ale napovídají, že americké prvenství ve skutečnosti patří jiným. Kontinent byl údajně objeven už stovky let před Kolumbem.
Stopy na obou stranách oceánu svědčí o tom, že Kolumba přinejmenším o pár desítek až stovek let zřejmě předběhli i rytíři z dnešního Skotska či irský mnich Brendan!
Jedna z těchto stop leží v místech, kde by ji možná hledal málokdo – ve vesničce Rosslyn nedaleko Edinburghu. Zdejší Rosslynská kaple zaujala pozornost historiků zejména svou pozoruhodnou výzdobou.
Mezi unikátními kamenořezbami můžeme nalézt i dokonalé ztvárnění kukuřičných klasů a rostliny aloe. To jsou rostliny, které se na evropském kontinentu vůbec nevyskytují a byly k nám dovezeny právě z Ameriky.
Na tom všem by ještě nebylo nic zvláštního, kdyby ovšem nebyla Rosslynská kaple kompletně dokončena roku 1486, tedy 6 let před první Kolumbovou objevnou plavbou do Ameriky. Kdo tedy byli objevitelé, kteří do Skotska dovezli tyto rostliny ještě před Kolumbem?

Skotská stopa na východním pobřeží
Objevnou plavbu k pobřeží Severní Ameriky nejspíš uskutečnila flotila 12 lodí pod vedením Henryho St.
Claira (1345–1400), prvního prince orknejského, která ze Skotska vyplula v roce 1398. Flotila údajně počátkem června zakotvila u břehů Nového Skotska v zálivu Fundy, odkud pak pokračovala dále na jih. O rok později se prý dostala až do Mexika.
Na několika místech severovýchodního pobřeží USA po sobě tato výprava zanechala stopy.
Například ve Westfordu nedaleko Bostonu je do skály vytesán náhrobek středověkého rytíře Jamese Gunna, který měl být členem St. Clairovy výpravy a zemřel za neznámých okolností.
Dalším důkazem přítomnosti skotských rytířů je stavba stojící na Rhode Islandu. Je založena na skotském lokti, což je stará délková míra užívaná ve Skotsku.
Stavba podle historiků vznikla v letech 1150–1400 a posádce zřejmě sloužila jako opevnění, kostel i maják. Pokud se skotští rytíři skutečně dostali na americké pobřeží, zůstává nezodpovězenou otázkou, jak dlouho zde pobyli a zda se na místo vraceli opakovaně.

Irští misionáři: Přepluli oceán na malém člunu?
Když se irský mnich Brendan (484–578) prochází klášterní knihovnou, zaujme jej zvláštní časem zašlý spis, do kterého se okamžitě začte.
S hrůzou v očích pak pročítá tvrzení neznámého autora o tom, že na světě existují tři oblohy, dvě rajské řeky, čtyři ohnivé očistce, a dokonce vzdálené země, nad nimiž září slunce, zatímco nad jeho opatstvím panuje noc.
S tím se ale mysl mnicha nedokáže ztotožnit, a tak kacířský spis rozezleně spálí. To se ale nelíbí představeným kláštera, kteří jej za zničení cenné památky chtějí potrestat a posílají ho do světa, aby na vlastní kůži ověřil pravdivost údajů ve starém textu.
V té chvíli ještě nikoho nenapadne, že bude Brendan později prohlášen za svatého. Do vratkého člunu s dřevěnou konstrukcí potaženou kůží spolu s ním vstupuje ještě 12 dalších mnichů, na cestách stráví dlouhých 9 let, během nichž doplují k břehům Grónska.
A doplují také na severoamerické pobřeží. Alespoň tak někteří badatelé usuzují z Brendanových zápisků. Dá se jim ale věřit?

Tajemství neuvěřitelné cesty
Zápisky z Brendanova deníku a jeho vyprávění o cestách nakonec sepisují další mniši v 9. či 10. století ve spise Námořní plavba svatého Brendana. Spis místy poměrně přesně líčí krajinu, faunu i floru Ameriky.
Na druhou stranu je však proložen neuvěřitelnými zážitky, které věrohodnost cestopisu znevažují. Už 1000 let se tak vedou dohady, zda je svazek opravdovým cestopisem, nebo jen smyšlenkou.
Jsou to právě detailní popisy některých dnes již známých věcí, například islandských sopek nebo ovcí z ostrovů Faroe, které část vědců donutí přiklonit se k názoru, že vyprávění jsou skutečná.
Brendanova trasa se navíc příliš neliší od té, kterou se později vydají i Vikingové. Mohlo by ale třináct mnichů na vratkém člunu přeplout oceán? Anglický historik Tim Severin (*1940) se rozhodne dokázat, že to není vyloučeno.
Vyrobí si přesnou repliku Brendanova člunu a 17. května 1976 na němvyrazí se čtyřčlennou posádkou na moře. O 5 týdnů později se pětice mužů ve člunu objeví u ostrova Peckford u Newfoundlandu. Brendan to tedy mohl dokázat také!