V roce 1095 byla papežem vyhlášena první křížová výprava. Většina křesťanů věřila, že se s pomocí Boží podaří zažehnat muslimskou hrozbu a navrátit do rukou katolíků Boží hrob v Jeruzalémě.
Vojsko pochodující pod křížem čekalo tažení vykoupené krví a utrpením, ale i údajné zázraky, které mnohé z nich ještě utvrdily ve víře. Pomohl snad křižákům sám Bůh?
Ve zpustošeném, krví a popelem pokrytém městě panuje hrobové ticho. Houfy křižáků s prázdnými pohledy a vyhublými tvářemi se pomalu připravují na útok tureckých vojáků, kteří řinčí zbraněmi před hradebními zdmi.
Kdyby bylo kam utéct, zbyla by v Antiochii jen hrstka nejzapálenějších služebníků Božích. Zvlášť poté, co výpravu zradil byzantský císař, když jí odmítl poskytnout tolik potřebnou pomoc. V tom se však na špinavé dlažbě objeví bosé nohy jakéhosi poutníka.
Zdánlivě nevýznamného muže, který už od počátku doprovází vojsko a snaží se mu dodat tolik potřebnou morálku. Nyní je to právě on – chudý mnich Petr Bartoloměj – kdo míří ke křižáckým velitelům, aby jim vyprávěl o své noční vizi.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
