Fenomén zvaný kulový blesk doposud není dostatečně prozkoumán a vysvětlen. Popisován je obvykle jako koule nejrůznějších velikostí, od malého hrášku až do objektu o průměru několika metrů.

Široká škála barev

Kulový blesk nebyl doposud zcela uspokojivě vědecky popsán. K dispozici jsou sice výpovědi očitých svědků, jejich svědectví se však často liší.

Lidé po jeho spatření také popisují i poměrně širokou škálu barev, nejčastěji jasně svítivě bílou, též ale žlutobílou, žlutou až oranžovou, respektive načervenalou až červenou, temně rudou, ovšem například rovněž i fialovou nebo modrou…

Kulový blesk bývá obvykle bezhlučný, někdy ovšem může vydávat i tiché, bzučivé až vrčivé zvuky nebo lze údajně zaslechnout i jakési popraskávání, které prý snad připomíná drobné elektrické výboje.

Vědecký výzkum

V polovině minulého století se problematice zkoumání kulového blesku věnoval kupříkladu sovětský experimentální fyzik Pjotr Leonidovič Kapica (1894-1984).

Podle něj se jedná o plazmatický útvar, který se údajně tvoří v průběhu bouřky vlivem silného elektromagnetického záření. Proč se však tedy ale kulový blesk v některých případech objevuje i za zcela jasného počasí?

Nezničitelný, až nebezpečný jev

Tato ohnivá koule dokáže bez poškození projít zdí, oknem nebo rovněž i elektrickou zásuvkou. Nepřitahuje ji ani teplo, ani kov, jak se dříve původně předpokládalo.

Pro svoje „návštěvy“ si vybírá skutečně možné i nemožné cesty, někdy předměty kolem sebe doslova zdevastuje, často ovšem nikoliv… Záhady ohledně kulového blesku zůstávají i nadále nedořešené a naše názory na něj tedy až do dnešních dnů mají zřejmě široké pole působnosti…