Na první pohled vypadá jako obyčejná středověká stavba ztracená v lesích severně od Prahy v Libereckém kraji. Jenže jakmile se přiblížíte, atmosféra houstne. Ticho je podivně těžké, ptáci téměř nezpívají a lidé mluví tišeji než jinde. Hrad Houska je už po staletí označovaný za nejděsivější místo v Česku. Ne kvůli krvavým bitvám nebo strašidelným kulisám, ale kvůli legendě, která dodnes nahání husí

Uprostřed pražského Nového Města stojí dům, kolem něhož se už po staletí šíří šeptanda o černé magii, ďábelských rituálech a lidech, kteří zmizeli beze stopy. Stačí projít kolem po setmění a člověk má pocit, že se okna dívají zpátky. Faustův dům patří k nejděsivějším místům Prahy a legenda o něm žije dodnes. Večer padá na dlažbu Karlova náměstí a barokní fasáda domu se pomalu noří do stínu. Tur

Obléhání Přibyslavi je v plném proudu. Husity ale do útoku nevede Jan Žižka z Trocnova, jak je obvyklé. Slepý vojevůdce totiž leží v bolestech na vojenském lůžku. Do té doby byl přitom známý tuhým kořínkem a ocelovým zdravím. U Přibyslavi přesto 11. října 1424 umírá. Mohla za to zhoubná nemoc, nebo husitskému lídrovi někdo na onen svět pomohl? [gallery ids="166011,166013,166024,166014,16601

Macocha v Moravském krasu nepůsobí jenom jako geologický úkaz. Když stojíte na vyhlídce a díváte se dolů do tmy, máte pocit, že propast dýchá. Místní říkají, že tady země „pamatuje víc, než by měla“. A právě proto se z ní stal symbol tajemství, strachu i fascinace, místo, kde se realita mísí s legendami. Propast Macocha se otevírá jako obrovská kamenná trhlina, hluboká přes 138 metrů, a působí,

V mlze Krušných hor, nad tichou obcí Mikulov, se otevírá nenápadný vstup do temnoty. Štola Lehnschafter není jen starý důl, je to podzemní svět, kde se šeptá o zmizelých lidech, podivných světlech i hlasech, které nikdo nedokáže vysvětlit. „Slyšíš to?“ šeptá průvodce, když se skupina noří do chladného nitra štoly. Kapky vody padají do ticha a každý krok se rozléhá jako ozvěna minulosti. Štola L

Česká krajina je doslova posetá místy, ke kterým se váže nějaký prastarý tajemný příběh či legenda. Mnoho takových pak souvisí s náboženskými zázraky – ať už jsou to mariánská zjevení nebo třeba zázračná uzdravení. Vydejte se spolu s námi za tajemstvím českých poutních míst. Co se na nich odehrálo? A lze se na nich i dnes dočkat něčeho tajuplného? [gallery ids="167708,167709,167710,167712,16771

České hrady nejsou jenom romantické kulisy historie. Na některých místech se podle pověstí a svědectví návštěvníků dodnes ozývají kroky v prázdných sálech, zhasínají svíce bez větru a ve sklepeních se objevují postavy, které tam rozhodně nemají co dělat. Mnohé příběhy strašidel vznikají jako paměť traumatu, když se v daném objektu stala nějaká dramatická událost, třeba někdo tragicky zemřel. Jd

Na první pohled to zní jako morbidní legenda. Jenže archeologové to dnes potvrzují: v některých kulturách se opravdu ukládaly ostatky dětí do základů domů nebo přímo do zdí. Nešlo ale vždy o vraždy, spíš o víru, strach a snahu ovládnout neviditelné síly. „Musíme dům ochránit,“ šeptá stavitel a sleduje, jak se do výkopu ukládá malé tělo. Nejde o scénu z hororu, ale o realitu doloženou archeologi

Polednice patří k nejznámějším bytostem českého folkloru, ale její původ není jenom pohádkový. Rodí se z lidových představ o poledním čase jako nebezpečném momentu dne, z výchovných strašáků i z literární geniality Karla Jaromíra Erbena. A právě Erben jí dává tvář, která nás děsí dodnes. V české tradici má polednice mnohem starší kořeny, než by se zdálo z Erbenovy slavné balady. Ve slovanském f

Kopce s tajemnou nebo rovnou strašidelnou pověstí jsou pro českou, moravskou a slezskou krajinu naprosto typické. Jen málo míst v naší zemi však nabízí tolik záhad, jako mýty a pověstmi opředený vrch Chotuc ve Středočeském kraji. Je na čase zjistit na vlastní kůži, jak to s tím jeho tajemstvím vlastně je. Skutečně ho obestírá až nadpřirozená aura? [gallery ids="165911,165913,165915,165916,16591