Zřejmě nejstarší gotickou budovou v Praze je Klášter svaté Anežky České. Jak napovídá název, nechal jej postavit v roce 1231 král Václav I. na přání své sestry kněžny Anežky Přemyslovny, která se také stala jeho první představenou. Tehdy klášter sloužil řádu klarisek a byli v něm pohřbíváni někteří představitelé rodu Přemyslovců. Když došlo k rušení klášterů, sloužil areál k nejrůznějším účelů

Při pohledu na plán Prahy připomíná Karlova ulice vlnícího se hada. Od Malého náměstí přetne Husovu ulici a podél Vlašské kaple a Klementina končí u Křižovnického náměstí. Přes den se touto úzkou uličkou valí davy turistů, aby dále pokračovali na Karlův most, nebo se vraceli opačnou cestou.  Ulice má také některá pražská prvenství. U Zlatého hada v roce 1714 zde vznikla první pražská kavárna s

U československého prezidenta Edvarda Beneše se na jaře roku 1938 objeví dva muži, vyznavači magie. Věnuje jim asi 30 minut svého drahocenného času. Jejich nabídku bojovat proti Adolfu Hitlerovi magií ale zdvořile odmítne. Jejich snahy tím ale nezastaví… Oba muži se rozhodnou jít do toho na vlastní pěst. Od setkání s prezidentem Edvardem Benešem (1884–1948) uplyne pár dní, když se v brdských le

Za záhadami často není třeba jezdit daleko. Kousek od Prahy, nedaleko obce Jevany, se u břehu Zvánovického potoka nalézá obrovské množství kruhových kamenných bloků z hrubozrnné žuly. Podle pověstí jde o zbytky velkolepého pohanského chrámu. V kronikách ale o něčem takovém neexistuje žádná zmínka. Podle jiných soudů by mohlo jít o staré mlýnské kameny. Proč jich ale je takové množství? Háček je

Svatováclavská koruna má pro český národ nezpochybnitelný význam a často se jí připisují magické schopnosti. Byla vyrobena s naprostou pečlivostí a její „stvořitel“ Karel IV. auru jedinečnosti klenotu ještě podněcoval. Skutečně má svatováclavská koruna moc odsoudit k smrti ty, kteří si ji neuváženě a bez nároku nasadí na hlavu? Skupina mužů vchází do zdobené komnaty. Už jen z pohledu na honosně

Vyprávějí se o něm historky, za něž by se nemuseli stydět ani scénáristé amerických akčních filmů. Za 2. světové války se prý nečekaně vynořuje z koutů temných ulic a přepadává nacisty, utlačující český národ svou okupací. Na svých botách s péry prý dokáže jediným skokem přeskočit vlak nebo celou ulici. Nikdy však není chycen, neboť vždy zmizí jako duch. Záře ručních svítilen osvětluje chodník

Také Praha měla své poltergeisty, tj. hlomozící duchy. Dokonce i Karel IV. své setkání s jedním z nich popsal ve svém životopise Vita Caroli. A nebyl při tom sám, asistoval mu u toho pan Bušek z Velhartic. Stalo se tak při jedné z jejich oblíbených ochutnávek vína, kdy měli pocit, že jim někdo neviditelný chodí po síni a navíc jim shazuje naplněné číše s vínem. Pochopitelně tímto jednáním vlada

S tajemným středověkým řádem templářů je spojována řada lokalit v Čechách i na Moravě (Veveří, Dobříš), přitom není historicky doloženo, že by zde někdy působili. Naopak o těch několika místech, která prokazatelně vlastnili, žádné legendy nekolují. Až na tajemné fresky ze 14. století. Templáři přicházejí do českého království poměrně pozdě, až před polovinou 13. století. O sedmdesát let později

Známe to z katastrofických filmů. K Zemi se řítí asteroid a není před ním úniku. Pokud je větší než 1 kilometr, civilizace, jak ji známe, končí. Svět se vrátí do doby kamenné. Jakou škodu by napáchal, kdyby dopadl na Prahu? Jak by musel být velký, aby město srovnal se zemí? Stačila by planetka o velikosti 400 metrů a Praha přestane existovat. U asteroidu velkého 1 kilometr už je úplně jedno, k

Rotundu sv. Martina, dnes nejstarší a největší rotundu v Praze, si v průběhu staletí užila své. Stala se například i vojenským skladem střelného prachu, obydlím, nejrůznějším skladištěm, aby následně byla znovu obnovována a upravována až do současného stavu. Jaké záhady jsou s ní spjaty? Původně jako farní kostelík, má rotunda na Vyšehradě téměř metrové zdi, při vnitřním průměru cca. 6,5 metru.