S tajemným středověkým řádem templářů je spojována řada lokalit v Čechách i na Moravě (Veveří, Dobříš), přitom není historicky doloženo, že by zde někdy působili. Naopak o těch několika místech, která prokazatelně vlastnili, žádné legendy nekolují. Až na tajemné fresky ze 14. století. Templáři přicházejí do českého království poměrně pozdě, až před polovinou 13. století. O sedmdesát let později

Známe to z katastrofických filmů. K Zemi se řítí asteroid a není před ním úniku. Pokud je větší než 1 kilometr, civilizace, jak ji známe, končí. Svět se vrátí do doby kamenné. Jakou škodu by napáchal, kdyby dopadl na Prahu? Jak by musel být velký, aby město srovnal se zemí? Stačila by planetka o velikosti 400 metrů a Praha přestane existovat. U asteroidu velkého 1 kilometr už je úplně jedno, k

Rotundu sv. Martina, dnes nejstarší a největší rotundu v Praze, si v průběhu staletí užila své. Stala se například i vojenským skladem střelného prachu, obydlím, nejrůznějším skladištěm, aby následně byla znovu obnovována a upravována až do současného stavu. Jaké záhady jsou s ní spjaty? Původně jako farní kostelík, má rotunda na Vyšehradě téměř metrové zdi, při vnitřním průměru cca. 6,5 metru.

V rudolfinské době se stala Praha a zejména Pražský hrad rájem alchymistů. Podle některých badatelů jich byly až dvě stovky, ve skutečnosti jejich počet pravděpodobně nepřesáhl čtyři desítky. Nevěnovali se jen výrobě zlata a elixíru mládí – mnozí z nich byli zdatní špioni, kteří shromažďovali tajné informace pro své panovníky. Dnes si představujeme, že byl císařský dvůr plný různých šejdířů a p

V 70. letech 16. stol. zastřelí vesničan v rakouském Reichensteinu svého pána. Domnívá se totiž, že šlechtic unesl jeho syna. Proč by ale reichensteinský pán něco takového dělal? Odpověď je poněkud děsivá! Avšak pro člověka pozdního středověku logická. Reichensteinský pán si buduje nové sídlo a vesničan žije v přesvědčení, že jeho synka použil jako stavební oběť. Tento, původně pohanský, zvyk s

Simona bydlí v Dejvicích a má krásný výhled na Divokou Šárku a její horizont. Už je to několik let, co jí zemřeli rodiče, ale teprve před nedávnou dobou jí došlo, že každou silvestrovskou noc vidí možná právě své rodiče! Když byla ještě malé dítě, rodiče s ní pokaždé chodili menší okruh kolem celého sídliště, aby se společně podívali na ohňostroje. Při cestě si svítili zapálenými prskavkami. Je

Soužití manželů V. je po léta idylické, ale pak se do něj vkrade odcizení. Nakonec se pan V. od své paní odstěhuje do garsonky nedaleko Olšanských hřbitovů. Jeho žena sem za ním jednoho večera zavítá. Prožila tehdy nejděsivější zážitek svého života? Žena chce s manželem probrat otázku dalšího společného života. Debata se ale záhy zvrhne v hádku plnou vzájemného osočování. Paní V. toho má dost a

Hluboko pod pražským sídlištěm Prosek se klikatí svět tajemných chodeb, katakomb, sálů a jezírek. Podzemní svět, jehož celkový rozsah není dodnes zcela znám, má dlouhou a bohatou historii. Sloužil jako útočiště psanců, pískovcový lom nebo uhelná štola. Celkový rozsah proseckého podzemí se odhaduje na 5 až 7 kilometrů, v současnosti je ale přístupných pouze 500 metrů. Podle pověstí odtud vede c

Ještě na samém začátku 20. století nebyla cesta v Praze z Podskalí do Podolí či obráceně jednoduchá. Malými uličkami se chodec dostal až k Vyšehradské skále, ale kolem ní musel použít převoz. Pro povozy byla cesta ještě delší. Převozníkův domek stál nalepený přímo na skálu. Rozvoj Prahy vyžadoval i v této části radikální řešení a proto bylo rozhodnuto o proražení tunelu, jak pro pěší, tak i pro do

Ničivé povodně v roce 2002 přispěly i k některým nečekaným událostem. Při následné rekonstrukci jednoho z nejstarších domů v Praze v Halštatské ulici č. 1 byly objeveny nové prostory. Jde o dům, který jakoby zázrakem zůstal stát i po zrušení židovského města, ke kterému došlo někdy na konci 19. století. Jak se ukázalo, šlo o alchymistickou dílnu Rudolfa II. z 16. století. Ne že by v ní sám císa