Panteon antických bohů se zdá být detailně prozkoumaný. Přesto v něm najdeme téměř zapomenuté bohy, jejichž původ byl nejasný již ve starověku. Takovým božstvem byl i Sabazios. Během jeho uctívání se navíc používala magická ruka, která patří k nejzáhadnějším artefaktům starověkého světa. Počátky uctívání Sabazia jsou spojovány se starověkými národy Thr

Řecký filozof Platon ve svých dílech kolem roku 360 před naším letopočtem mimo jiné popsal také příběh o záhadné ostrovní civilizaci s názvem Atlantida. Měla to být idylická a nejvyspělejší ostrovní starověká říše. Její obyvatelé měli být také zdatnými mořeplavci, schopnými překonávat Atlantický oceán a objevovat daleká území. Jako měl Platonův příběh ce

Bilokace, schopnost existovat na dvou místech zároveň, je církví vnímána stejně tak duálně. Někdy je brána jako důkaz čarodějnictví, jindy jako důkaz svatosti. Italský kněz Alfons Maria z Liguori, který se objevil u lůžka umírajícího papeže, zatímco sám ležel na lůžku vzdáleném stovky kilometrů, je příkladem té příjemnější kategorie.     Ke s

Chtěli-li jste ve starověkém Řecku vstoupit do manželství, zjistit, jestli vás čeká bohatství nebo láska, nebo se prostě jen dozvědět odpověď na otázku, která vás už dlouhé roky trápila, obvyklou praxí bylo zajít do věštírny. Tam jste se mohli otázat pýthie, která vám vyjevila vůli bohů. Nejslavnější věštírna celého Řecka se nacházela ve městě Delfy, asi 150 kilometrů od Athén. Tam poblíž posvá

O rhodském kolosu toho bylo napsáno hodně. Na otázku, z čeho byla socha vytvořena, odpoví i průměrně pozorný žáček, že samozřejmě z bronzu. Otázku: Za co?ponechá bez komentáře. Ovšem, i ve starověku šlo v první řadě pochopitelně o peníze. Dnes by to možná řešila crowfundingová kampaň. Chytří Rhoďané na to šli trochu jinak. Doslova přetavili zbraně v umění!   [gallery ids="89766,89768,89

Podle některých vědců se měl Solon údajně zmýlit ve svých výpočtech, kdy převzal číselnou chybu egyptských kněží a zaměnil číslovku 1000 za 100, to však dnes nelze již dokázat. Podle této hypotézy by Atlantida zanikla kolem roku 1500 př. n. l. a měla by mnohem menší rozměry, což by korespondovalo se zánikem mínojské civilizace na Krétě. [c

Dějiny unikátního místa v Egejském moři určovaly aktivity místních vulkánů. Mnoho století však nebyly zdejší sopky aktivní. Dlouhé období klidu napomohlo růstu místní vegetace a rozvoji středomořské civilizace. Život vyspělého národa, kterému se dařilo až do výbuchu podmořské sopky kolem roku 1500 př. n. l., vede mnohé vědce k myšlence, ž

V roce 373 př. n. l. prchají z města Heliké tisíce zvířat. Ke smůle tamních obyvatel nikdo nepochopil, že se jedná o předzvěst blížící se katastrofy, která pohřbí celé město pod hladinou i se všemi jeho obyvateli! Atlantidou byla nazývána rozlehlá země o velikosti Malé Asie a Libye dohromady, jež vládla ostrovům a části pevniny. Byla to v

Ve druhém tisíciletí před naším letopočtem se starověké civilizace typu Egypta či Novochetitské říše  otřásaly v základech. Udeřily na ně totiž tzv. mořské národy. Doposud nebyl původ těchto tajemných válečníků spolehlivě vysvětlen. Jistá stopa ovšem vede i k nám, do středoevropského geografického prostoru. Většinou je příslušnost k tzv. mořským národů

Řecká mytologie je plná podivuhodných příběhů. Jedním z nich je legenda o řeckém vynálezci Daidalovi a jeho synu Ikarovi. Bylo však líčení letu Daidala a Ikara pouhou fikcí? Nebyla antika obdobím, které již dokázalo splnit člověku sen o létání?   Daidalos vystavěl na ostrově Kréta složitý labyrint, který měl uvěznit bájného Minotaura, obludu s tělem