Dlouho nebylo jasné, jak byl skleněný pohár ze starověkého Říma vlastně vyroben. A když vědci konečně získali odpověď, zůstali v šoku. Jeho pozoruhodné barevné vlastnosti mu propůjčují nanočástice drahých kovů.     Někdy ve 4. století našeho letopočtu vytvářejí římští řemeslníci dechberoucí mistrovské dílo, nad kterým budou lidé v úžasu

Jako pomyslný nárazníkový ostrov, podlouhlý a úzký, vypadá dnešní Kréta na mapě Středozemního moře. Ve starověku jej obývá vyspělá kultura, jež je známá také díky svému býčímu kultu. Minojská Kréta je jednou z kolébek pozdější starořecké civilizace, s jejím názvem je ale spojován i ničivý výbuch gigantického supervulkánu na Théře. Ostrovní říše je právě na svém vrcholu, nacházíme se v 16. s

Vojevůdce leží na pohodlném loži, tvář má bledou a sotva dýchá. Ví, že mu zbývá posledních několik okamžiků. Generálové seskupení kolem něj čekají, až promluví – koho z nich jmenuje svým nástupcem? Jméno, jež vypustí z úst, však nepatří žádnému z nich. „Kalanos,“ zašeptá. „On to věděl!“ A pak už jen zašeptá: „Kratisto“. V řečtině to znamená „nejsilnější“.

Po 120 letech se nejstarší počítač světa znovu dostává do popředí zájmu. Vědcům z univerzity v Londýně se podařilo vytvořit 3D model zařízení, pomocí kterého jej mohli přivést zpět k životu a prolomit tajemství starověkého mechanismu. Když se v roce 1900 krátce před Velikonocemi vydá potápěč Elias Stadiatos na sběr podmořských hub nedaleko řeckého ostrova An

Záhadný minojský artefakt na sobě nese nápis, který se dosud nepodařilo rozluštit. Přesto však vědců tvrdí, že se jim podařilo zjistit, o čem text psaný neznámým písmem pojednává. Jejich výklady nápisu se však dramaticky rozcházejí. Na řeckém ostrově Kréta se před mnoha tísici lety objevila dodnes poměrně tajemná Minojská civilizace. Minojci jsou na s

V Novém Zákoně se píše o krvácející ženě, která se uzdravila poté, co se dotkla Ježíšova roucha. Na tomto místě, které v minulosti údajně sloužilo k uctívání Pana, řeckého boha lesů a pastvin, poté vznikl křesťanský svatostánek. Právě zbytky tohoto svatostánku, který v příběhu z Nového Zákona vystupuje, se nyní archeologům nejspíše podařilo odhalit. Podle odborník

O obrovské soše nejvyššího řeckého boha Dia (v prvním pádě Zeus – pozn. red.) píše historik Vojtěch Zamarovský: „Přímo v srdci Řecka na posvátné půdě olympijské, stál čtvrtý div světa, jehož tvůrcem byl jediný člověk.“ Mistrem, který se svým veledílem zapsal navždy do dějin umění, byl athénský sochař Feidiás (asi 490–430 př. n. l.). [caption id="at

Obrovská bronzová socha starověkého řeckého boha slunce Hélia by se dala přirovnat k biblické stavbě Babylonské věže. „Kolos“, jak byla nazývána, nenese toto označení zbůhdarma. Má totiž sahat až k nebesům! Měří údajně 33 metrů (to odpovídá výšce klenby katedrály sv. Víta v Praze) a je tak nejvyšší sochou starověku. Cena a množství materiálu, jenž byl na dílo použit, udivuje dodnes. [gallery id

Zjevení Panny Marie, zázraky a prostředí, které vybízí k rozjímání. To všechno lze najít na řeckém ostrůvku Tinos. Jde o jediné katolické poutní místo v celém Řecku, což je možná důvod, proč mu mnoho lidí přezdívá „Lourdy Egejského moře“. Vše přitom začíná už v roce 1822, kdy se na tomto místě nachází ženský klášter, ve kterém žije i žena známá dnes jako sva

Před 4000 tisíci let do kamenného disku kdosi vyryl minojské hieroglyfy a archeologové ani po více než století nemají tušení, jaká zpráva je v disku ukryta. Může to být část zapomenuté minojské moudrosti? Druhá strana disku, foto Wikimedia Commons Minojská civilizace, která se