Někteří bájní tvorové jsou běžným živočichům celkem podobní. Popis tzv. gallinipera však jako by vypadl z nějakého laciného béčkového hororu. Vypadá totiž jako obří moskyt s velkým a smrtelně nebezpečným žihadlem. Co dalšího se o něm ve světě kryptozoologie povídá?

Badatelé, kteří se po stopách legendy o Galliniperovi v minulosti vydali, uvádějí, že první zprávy o něm pochází s velkou pravděpodobností z prastarých legend indiánských kmenů žijících na bažinatém území Severní Karolíny.

Především Irokézové a Čerokíové se už před dlouhou dobou báli děsivého obřího hmyzu jménem Ro-Tay-Yo. V 19. století tyto legendy potvrdil ve svých spisech mimo jiné také irokézský kronikář a náčelník Elias Johnson.

Podle něj měl tento tvor obrovská křídla, vydával hlasitý zvuk a útočil bodáním na každého, kdo rozsvítil světlo.

„Mnoho válečníků jím bylo zničeno a všechny pokusy o jeho podrobení byly marné,“ uvádí ve své knize o severoamerických monstrech pro změnu americký spisovatel a záhadolog John Hairr.

SMRTELNÉ ÚTOKY

Ani tento kryptid nebývá podle svědků vždy stejný. Různí lidé ho v minulosti popisovali různě. Irokézové ho přibližovali ke komárům, Čerokézové zase spíše k obří vose, kterou bylo možné zahnat pouze kouřem z velkých požárů.

Je pozoruhodné, že zkazky o obřím Galliniperovi s ústupem domorodých kmenů nezanikly. Naopak. V průběhu 19. století k nim přibylo mnoho zkušeností bílých osadníků, a to hlavně těch, kteří obývali dnes už zaniklé městečko Averasboro.

Nejslavnější incident se tam odehrává v roce 1855. Americký dřevorubec jménem Red Saunders je během své práce v lesích napaden a nakonec i bodnut obřím hmyzem, který vzápětí odletí pryč.

Krátce poté napadají obří moskyti také skupinu irských přistěhovalců a postupně dochází k několika dalším útokům, po kterých umírají lidé.

Podle některých zpráv si i dnes dřevorubci pracující v hlubokých lesích Severní Karolíny neustále dávají pozor, zda neuslyší bzučení obřích křídel. Skrývá se snad v tamních močálech jeden z nejděsivějších zabijáků divočiny?