Archeologické nálezy z celého světa přinášejí mrazivé výpovědi o dávných krvavých rituálech, které naši předkové vykonávali. Ani kanibalismus jim nebyl cizí.
Zvlášť znepokojivé jsou nálezy ze severu Španělska. Přestože si tamní lidé nemohli stěžovat na nedostatek zdrojů potravy, často pojídali malé děti. Vědci zatím netuší proč.
Krasová oblast Atapuerco ve Španělsku je vzácným archeologickým nalezištěm, které je v roce 2000 dokonce zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Předchůdce člověka Homo antecessor, který žil ještě před neandrtálci, se v jeskyních v této oblasti usadil už před 800 000 lety.
Zdejší obyvatelé si k životu nemohli vybrat lepší místo. Jeskynní systém leží na soutoku dvou řek, panuje zde příjemné klima a příroda je bohatá na faunu i flóru. Mají tedy dostatek vody i potravy.
Zkoumání pozůstatků v jeskyních ovšem odhalilo, že oblíbenou pochoutkou těchto hominidů byly děti! Proč?
SVÉHO NEPŘÍTELE SNĚDLI
„Víme, že praktikovali kanibalismus,“ tvrdí o pravěkých obyvatelích Atapuerca José María Bermudez de Castro, jeden z vedoucích výzkumného projektu.
Jedním dechem ale dodává, že „nepraktikovali kanibalismus z nedostatku jídla.“ Okolní lesy byly bohaté například na vysokou zvěř i divoké medvědy. Další zkoumání ukázalo, že nejvíce pojídaly malé děti či mladistvé. Co je k tomu vedlo?
Bermudez de Astro se domnívá, že kostry nesoucí stopy kanibalismu patří jejich nepřátelům, které zabili a poté snědli jen proto, aby zužitkovali jejich maso.
Ačkoliv se dle nálezů nelze přiklonit k jednoznačně rituálnímu kanibalismu, je dobře známo, že pravěcí bojovníci věřili, že pojídáním svých nepřátel získávají jejich energii a sílu. To je možná důvod, proč se zaměřili jen na děti a mladistvé.
Mohl primitivní kmen z Atapuerca věřit v magické účinky pojídání nepřátel, nebo v padlých bojovnících viděl jen kus masa?