Hromnice, pálení čarodějnic či třeba Velký pátek dnes neprožíváme nijak výrazně. Pro naše předky však tyto dny měly až magický význam. Vykonávali během nich tajemné rituály a věřili v jevy, které moderní doba neuznává. Měli bychom znovu načerpat jejich dávnou moudrost?
Některým dnům lidé už od nepaměti přisuzují zvláštní význam. Většinou jde o dobu, kdy v přírodě dochází k nějakým proměnám. Podle pradávných představ se k nim totiž vážou nadpřirozené jevy.
V určitě dny v roce se prý stírá hranice mezi světy, magické rituály mají větší moc, skály a podzemí vydávají ukryté poklady a je možné poznat budoucnost. Zdá se, že jde o pouhé pověry. Co když však naši předkové měli vědomosti, na něž dnešní věda nestačí?
Tajemné Hromnice: Proč o nich není radno tancovat?
Kdy: 2. února
Spojitost s: bouřkou
„Na Hromnice o hodinu více,“ říká nejznámější pořekadlo o svátku, který připadá na 2. února. Keltové v tento čas slavili svátek Imbolc, jenž se vztahoval k bohyni Brigid – patronce kovářů.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
