Lidská kostra objevená například během rekonstrukčních stavebních prací na středověké pevnosti. Legenda, výmysl? Nikoli! Takovými podivnými nálezy se zcela seriózně zabývá i archeologie.

Laici hovoří o trestu zazdění zaživa, odborníci zvažují i základovou, nebo stavební obětinu. O co se jedná?

Lidské pozůstatky se nalezly zazděné i ve zdi hradu Kámen v současném Kraji Vysočina. Stalo se tak již během stavebních prací na této pevnosti v roce 1673. Jednalo se o krutý trest, nebo o dávný rituál?

Trest versus rituál

Zazdění zaživa je označováno latinským termínem „Immurement“. Praktikováno bylo jako trest už ve starověku. Tento rozsudek ne vždy nutně znamenal smrt odsouzeného hladem a žízní. Někdy mu byly v omezené míře potrava a tekutiny dodávány.

„Immurement“ se objevoval i ve středověku. Zde se však uplatňují též rituály takzvaných základových a stavebních obětin? Co si pod tímto označením máme představit? Magická síla základové, nebo i stavební obětiny leží pravděpodobně až v pohanských časech.

To však nebránilo tomu, aby byly tyto praktiky používány i v době, kdy jasně dominovalo křesťanství . Smyslem „zazdění“ lidského těla (zaživa i po smrti) bylo zlepšení obranných vlastností stavby.

Magické a kultovní místo

V praxi šlo o to, že lidská oběť měla navýšit pevnost hradebních zdí. Možná   se jedná právě o případ nalezeného skeletu na hradě Kámen. Podobné děsivé nálezy však archeologové učinili i na území Prahy, Plzeňsku či na jihu Čech.

Jen velmi obtížně se však prokazuje, že nalezené lidské pozůstatky mají souvislost s trestem – „Immurement“, nebo se jedná například o stavební obětinu.

Stěží si však představit, že by dotyčný, nebo dotyčná podstoupili rituál stavební obětiny dobrovolně… V každém případě však prý nález lidské kostry zazděné v hradbách naznačuje, že zde bývalo magické a kultovní místo již v dávných časech.