Obchody a obchodní domy jsou místem, kde se protínají osudy nesčetně lidských životů. Někteří jedinci zde dojdou naplnění svých tužeb a odchází spokojeni s nákupem, jiní už se odtud domů třeba nikdy nevrátí…
Ve městě Atlanta v americkém státě Georgia stojí obchodní centrum Kroger, které se nechvalně proslulým stává až v posledních dvou dekádách. Nikdo mu neřekne jinak než „Vražedný Kroger“. V roce 1991 tu na parkovišti zastřelí pětadvacetiletou Cynthii Prioleau.
Tehdy noviny používají ještě mírnější přízvisko „Strašidelný Kroger,“ případ mimochodem zůstává dodnes nevyřešen. Z toho samého parkoviště se roku 2002 šíří odpudivý zápach. Ukáže se, že v kufru jednoho z aut leží už dlouho rozkládající se mrtvola.
Rok 2012, je zde zavražděn dvacetiletý vysokoškolák Lee Lowery. A temnou bilanci završuje rok 2015, kdy opět na parkoviště před Krogerem střelí do hrudi Joshuu R. Richeyho, otce čtyř dětí.
Řada návštěvníků i zaměstnanců tvrdí, že to místo má přímou špatnou energii, cítí ve vzduchu hněv a nenávist. Může hrát roli historie bohatá na ty nejhorší zločiny?
V říjnu 2016 je původní Kroger srovnán se zemí, lidé zde v tichosti zapalují svíčky a přichází se rozloučit se zesnulými. Nová budova už má prý úplně jinou, pozitivní atmosféru. Je to i díky skutečnosti, že oběti místních vražd ví, že se na ně nezapomnělo?
Obchodní dům Dimond
Splněný sen obyvatel severoamerické mrazivé Aljašky. Dimond hostí přes 200 obchodů naskládaných ve čtyřech patrech a pyšní se i kluzištěm pro bruslaře.
Jenže hluboko pod tím vším údajně spočívají ostatky původních indiánských obyvatel, které stavaři při budování obchodního domu ignorovali. Bloumají proto neklidné duše indiánů Dimondem dodnes?
Říká se, že se tu občas vzduchem nesou zvuky domorodých fléten a bubínků, vídají zde průhledné postavy v indiánském oblečení a dokonce prý i vlky! Někdy ale nezůstává jen u zjevení, hlavně třetí patro je považováno za místo, kde můžete narazit na opravdové zlo.
Lidé v něm pozorují černé stíny klouzající po stěnách, cítí náhlý, neovladatelný strach a slýchají podivné syčení přímo u uší. Zaměstnankyně Sophie na Facebooku popisuje, jak jednou v 11 hodin večer slyšela na starých toaletách pláč, i když tam nikdo nebyl.
A o chvíli později se na chodbě samo zapnulo a rozsvítilo hrací autíčko pro děti, což Sophii definitivně přimělo k tomu, aby vzala nohy na ramena.
Záhadou zůstávají také kulovitá světla, která se podařilo vyfotit v kinosále Dimondu a nouze není ani o tragédie z minulosti. V roce 1991 po úniku chladiva umírá mladý správce kluziště, roku 2010 končí hádka dvou mužů výstřelem z pistole a smrtí. Přispívají i tyto události ke zdejším paranormálním jevům?