12. května 2000: Australský astrofyzik Rodney Marks (1968–2000) obývající výzkumnou stanici na Antarktidě umírá v důsledku otravy. Jeho vražda dosud nebyla objasněna.
Domů     Nejslabší článek: Lidský faktor v kybernetické bezpečnosti a jak efektivně školit zaměstnance
Nejslabší článek: Lidský faktor v kybernetické bezpečnosti a jak efektivně školit zaměstnance
od 28.9.2025

komerční sdělení

Část I: Současná hrozba: Lidská chyba v digitálním věku

Přehled kybernetických hrozeb: Nová realita pro české firmy

Digitální prostředí se v posledních letech proměnilo v bojiště, kde jsou firmy všech velikostí vystaveny neustálým a stále sofistikovanějším hrozbám. Rok 2024 se zapsal do historie jako rekordní z hlediska kybernetických incidentů v České republice.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) evidoval celkem 268 incidentů, což je nejvyšší hodnota v historii sledování, přičemž jen v říjnu bylo zaznamenáno 47 případů.

Nejčastěji se jednalo o útoky na dostupnost služeb (DDoS), phishing a podvodné e-maily – tedy metody, které přímo cílí na lidskou nepozornost a důvěřivost.

Tento trend není pouze lokální. Globální scéna byla v roce 2024 svědkem rozsáhlých útoků s devastujícími dopady. Ransomwarový útok na společnost Change Healthcare ochromil platby a zdravotnická zařízení a odhalil data více než 100 milionů lidí.

Podobně útok na americkou síť nemocnic Ascension zpozdil péči pro 5,6 milionu pacientů. Únik dat 560 milionů uživatelů služby Ticketmaster a kompromitace velkých telekomunikačních operátorů, jako jsou Verizon a AT&T, dále ilustrují rozsah hrozby.

Tyto incidenty mají přímé finanční následky. Průměrné náklady na únik dat dosáhly v roce 2024 celosvětového rekordu 4,88 milionu USD, přičemž ve Spojených státech se vyšplhaly až na 9,36 milionu USD.

Zatímco globální titulky plní komplexní útoky na nadnárodní korporace, realita pro většinu českých firem je odlišná.

Primární hrozbou není sofistikovaný útok typu zero-day, ale spíše neustálý proud méně složitých, ale vysoce efektivních útoků sociálního inženýrství.

Klíčové sektory v ČR, jako je zdravotnictví a veřejná správa, jsou primárními terči , což kopíruje globální situaci, kde jsou úniky dat ve zdravotnictví již 14 let po sobě nejdražší. To podtrhuje zásadní skutečnost:

pro většinu organizací není nejslabším článkem technologie, ale člověk. Jejich obrana je testována nikoli občasným sofistikovaným útokem, ale denně, s každým příchozím e-mailem.

Lidský faktor jako primární cíl: Proč selhávají technologie

Navzdory miliardovým investicím do pokročilých bezpečnostních technologií, jako jsou firewally, systémy pro detekci a reakci na koncových bodech (EDR) a řešení pro správu bezpečnostních informací a událostí (SIEM), počet úspěšných útoků neklesá.

Důvod je prostý: útočníci se strategicky zaměřují na lidský faktor, který představuje nejzranitelnější místo v každé organizaci. Statistiky jsou neúprosné – lidský prvek se podílí na 74 % až 95 % všech bezpečnostních incidentů.

Tato orientace není náhodná, ale představuje promyšlenou strategii. Útočníci si uvědomují, že je jednodušší a škálovatelnější zneužít lidskou psychologii než hledat a zneužívat zranitelnosti v komplexních a dobře zabezpečených technických systémech.

Místo aby se snažili prolomit digitální hradby, jednoduše se přihlašují pomocí ukradených přihlašovacích údajů nebo přesvědčí zaměstnance, aby jim dveře otevřeli sami.

Útoky využívající kompromitované přihlašovací údaje patří k nejčastějším a zároveň trvá nejdéle je odhalit a zastavit – v průměru 292 dní.

Vzniká tak zásadní asymetrie v obraně a útoku. Organizace investují do logických, na pravidlech založených technologických obranných systémů.

Útočníci tyto systémy obcházejí tím, že cílí na emoce, důvěru a kognitivní zkreslení – faktory, které technologie nedokáže snadno kvantifikovat ani proti nim bránit. Zaměstnanci se tak stávají primárním vektorem útoku. Perspektiva se musí změnit:

nejde o obviňování zaměstnanců z chyb, ale o pochopení, že jsou hlavním cílem sofistikovaných psychologických operací.

Část II: Anatomie selhání: Jak a proč zaměstnanci chybují

Taxonomie neúmyslných chyb: Když dobré úmysly vedou ke katastrofě

Ne každý bezpečnostní incident je výsledkem promyšleného útoku. Značná část narušení bezpečnosti pramení z neúmyslných chyb, které dělají zaměstnanci při své každodenní práci.

Tyto chyby, ačkoliv nejsou motivovány zlým úmyslem, mohou mít stejně devastující následky jako cílený útok.

Mezi nejčastější typy lidských pochybení patří:

– Chybné doručení (Misdelivery): Odeslání citlivých informací nesprávnému příjemci je jednou z nejčastějších příčin úniku dat. Studie ukazují, že tato chyba může být zodpovědná až za 49 % incidentů způsobených lidským faktorem.

Stačí jedno chybné kliknutí v e-mailovém klientovi a interní data se ocitnou v cizích rukou.

– Chybná konfigurace (Misconfiguration): Zejména v cloudových prostředích představují chyby v nastavení systémů ze strany administrátorů a vývojářů obrovské riziko.

Až 82 % všech úniků dat se týká informací uložených v cloudu, často právě kvůli nesprávné konfiguraci přístupových práv nebo zabezpečení.

– Nedbalost a nerespektování protokolů: Obecná nedbalost (42 %), nedostatečná informovanost o nových hrozbách (31 %) nebo nedodržování zavedených bezpečnostních postupů ze strany IT personálu (26 %) jsou dalšími významnými faktory.

K těmto chybám významně přispívají i pracovní podmínky. Až 51 % zaměstnanců přiznává, že dělají bezpečnostní chyby, když jsou unavení, a 50 % v důsledku rozptýlení.

Psychologie přesvědčování: Zbraně hromadné manipulace

Úspěch sociálního inženýrství nestojí na technické zdatnosti, ale na hlubokém pochopení lidské psychologie a zneužívání kognitivních zkreslení – systematických chyb v myšlení, které ovlivňují naše rozhodování.

Útočníci záměrně navrhují své zprávy tak, aby vyvolaly silné emoce jako naléhavost, strach nebo zvědavost, a tím obešly racionální uvažování.

Neurověda rozlišuje dva systémy myšlení: Systém 1, který je rychlý, intuitivní a emocionální, a Systém 2, který je pomalý, analytický a logický. Útoky sociálního inženýrství jsou navrženy tak, aby aktivovaly Systém 1. E-mail s předmětem „URGENTNÍ:

Nezaplacená faktura“ spouští okamžitou, instinktivní reakci, která potlačí pomalejší a rozvážnější Systém 2. Zaměstnanec sice logicky ví (Systém 2), že by neměl klikat na podezřelé odkazy, ale pod tlakem a stresem reaguje jeho Systém 1 a na odkaz klikne.

Tento mechanismus je posílen několika klíčovými kognitivními zkresleními:

– Zkreslení z titulu autority (Authority Bias): Lidé mají tendenci poslouchat pokyny od osob, které vnímají jako autoritu. To je základní kámen útoků BEC, kde falešný e-mail od „CEO“ má mnohem větší šanci na úspěch.

– Nerealistický optimismus (Optimism Bias): Přesvědčení, že „mně se to stát nemůže“, vede k podceňování rizik a nedbalému chování, jako je ignorování bezpečnostních varování.

– Afektivní heuristika (Affect Heuristic): Naše rozhodnutí jsou silně ovlivněna emocemi. Přátelsky a ochotně znějící útočník při vishingovém útoku snadno získá důvěru oběti.

– Rozhodovací únava a kognitivní přetížení: V dnešním rychlém pracovním prostředí jsou zaměstnanci neustále přetíženi informacemi.

Unavený a rozptýlený mozek má tendenci volit cestu nejmenšího odporu a provádět riskantní, instinktivní rozhodnutí bez důkladného ověření.

Pochopení těchto psychologických mechanismů je klíčové. Ukazuje, proč tradiční školení založená pouze na předávání informací a pravidel (cílená na Systém 2) často selhávají.

Efektivní obrana musí jít dál – musí trénovat a kondicionovat instinktivní reakce Systému 1 prostřednictvím praxe a simulací.

Část III: Budování lidského firewallu: Strategie pro vytvoření odolné organizace

Od školení k bezpečnostní kultuře: Strategický imperativ

Jednorázová školení jsou neefektivní. Znalosti získané na takové akci rychle vyprchají a chování zaměstnanců se dlouhodobě nezmění.

Cílem proto nesmí být pouhé „odškolení“, ale systematické budování silné bezpečnostní kultury – prostředí, kde je kybernetická bezpečnost vnímána jako sdílená odpovědnost a je integrována do všech firemních procesů.

Tento posun představuje přechod od modelu založeného na dodržování předpisů (compliance) k modelu zaměřenému na odolnost (resilience). Organizace, která pouze splňuje formální požadavky, může být stále snadno napadena.

Odolná organizace je schopna útokům nejen předcházet, ale také je včas detekovat, reagovat na ně a rychle se zotavit, čímž zajišťuje kontinuitu svého provozu.

Základem pro budování takové kultury je bezpodmínečná podpora a aktivní účast vedení. Manažeři musí jít příkladem, nejenže schválí rozpočet, ale sami se účastní školení a aktivně prosazují bezpečnostní zásady.

Pokud vedení přistupuje k bezpečnosti laxně, zaměstnanci ztrácejí motivaci. Tento trend se již projevuje ve velkých firmách, kde v roce 2024 mělo 63 % členů představenstva přímou odpovědnost za kybernetickou bezpečnost, oproti 53 % v předchozím roce.

Klíčový je také přístup k chybám. Místo trestání zaměstnanců, kteří se stanou obětí útoku, je nutné vytvořit prostředí, kde se incidenty vnímají jako příležitost k poučení.

Podpora a spolupráce namísto strachu z postihu motivuje zaměstnance k tomu, aby podezřelé aktivity a vlastní pochybení okamžitě hlásili, což je zásadní pro rychlou a efektivní reakci na incident.

Pilíře efektivního vzdělávacího programu

Úspěšný program pro zvyšování povědomí o kybernetické bezpečnosti stojí na několika strategických pilířích, které zajišťují jeho relevanci, efektivitu a dlouhodobý dopad.

1. Vstupní hodnocení a stanovení cílů: Program musí začít zhodnocením současného stavu znalostí a chování zaměstnanců. Toho lze dosáhnout pomocí dotazníků nebo úvodní, neohlášené phishingové simulace, která poskytne základní data (baseline).

Na základě těchto zjištění je nutné definovat jasné a měřitelné cíle, jako je „snížení míry prokliku ve phishingových simulacích o 50 % během 12 měsíců“ nebo „zvýšení počtu nahlášených podezřelých e-mailů o 70 %“.

2. Přizpůsobení a relevance: Univerzální přístup nefunguje. Obsah školení musí být přizpůsoben firemní kultuře, odvětví a především specifickým rolím zaměstnanců.

Finanční oddělení čelí jiným hrozbám (např. podvodné faktury) než marketingové oddělení (např. kompromitace účtů na sociálních sítích). Vzdělávací potřeby technických a netechnických rolí se dramaticky liší.

Komunikace musí být srozumitelná a bez zbytečného technického žargonu, aby byla pro všechny relevantní.

3. Kontinuita a pravidelnost: Bezpečnostní povědomí není projekt, ale proces. Program musí být kontinuální. Místo jednoho dlouhého a vyčerpávajícího školení ročně je mnohem efektivnější zařadit pravidelné, krátké vzdělávací moduly (tzv. micro-learning), které udržují bezpečnost neustále v povědomí zaměstnanců.

4. Integrace lidí, procesů a technologií: Efektivní program propojuje všechny tři složky.

Vyžaduje angažované lidi, jasně definované a zdokumentované procesy (např. bezpečnostní politiky, postupy pro hlášení incidentů) a vhodné technologie pro doručování a měření efektivity školení (vzdělávací platformy, simulační nástroje).

Část IV: Nástroje a metodiky pro 21. století: Jak školit efektivně a poutavě

Základní kurikulum: Co musí vědět každý

Každý program pro zvyšování povědomí musí pokrývat základní témata, která tvoří páteř digitální hygieny každého zaměstnance. Toto kurikulum by mělo být povinné pro všechny, od recepce až po nejvyšší vedení, a mělo by zahrnovat:

– Bezpečnost hesel a ověřování: Tvorba silných, jedinečných hesel a zásadní význam vícefaktorového ověřování (MFA) jako jedné z nejúčinnějších obran.

– Rozpoznávání phishingu a sociálního inženýrství: Praktické ukázky, jak identifikovat podvodné e-maily, SMS zprávy a telefonáty. Důraz na typické znaky, jako jsou podezřelé adresy odesílatele, gramatické chyby a nátlak na rychlé jednání.

– Bezpečné používání e-mailu a internetu: Pravidla pro práci s přílohami, ověřování odkazů před kliknutím a rozpoznávání nezabezpečených webových stránek.

– Bezpečnost mobilních zařízení a práce na dálku: Zabezpečení chytrých telefonů a notebooků, rizika používání veřejných Wi-Fi sítí a zásady pro bezpečnou práci z domova.

– Fyzická bezpečnost: Důležitost zamykání počítače při odchodu od stolu, ochrana citlivých dokumentů a ostražitost vůči neoprávněnému vstupu cizích osob do kanceláří (tzv. tailgating).

– Postupy pro hlášení incidentů: Jasné a jednoduché instrukce, co dělat a na koho se obrátit v případě podezření na bezpečnostní incident nebo vlastního pochybení.

Simulované phishingové kampaně: Učení praxí

Simulované phishingové kampaně jsou jedním z nejúčinnějších nástrojů pro praktický trénink zaměstnanců. Umožňují testovat jejich ostražitost v bezpečném a kontrolovaném prostředí, aniž by hrozilo reálné nebezpečí. Jejich přínos je prokazatelný:

nejenže zvyšují schopnost zaměstnanců rozpoznat hrozby, ale v průměru nabízejí až 37 násobnou návratnost investice (ROI) díky předejití nákladným incidentům.

Pro maximální efektivitu je nutné dodržovat osvědčené postupy:

– Transparentnost a komunikace: Cílem není zaměstnance „nachytat“, ale vzdělávat je. Mimo úvodního testu pro stanovení výchozího stavu by měl být program transparentní a zaměstnanci by měli vědět, že simulace probíhají a proč.

– Okamžitá zpětná vazba: Pokud zaměstnanec na simulovaný phishingový e-mail klikne, měl by být okamžitě přesměrován na vzdělávací stránku, která mu vysvětlí, jaké varovné signály přehlédl.

Tento „teachable moment“ je klíčový pro zapamatování.

– Realističnost a personalizace: Simulace by měly co nejvěrněji napodobovat reálné útoky a být přizpůsobeny různým oddělením. Jiný typ e-mailu bude fungovat na účetní a jiný na IT specialistu.

– Pravidelnost a variabilita: Simulace by měly probíhat pravidelně, ale v nepravidelných intervalech, aby si zaměstnanci vybudovali trvalou ostražitost, nikoli jen dočasnou.

Je také důležité střídat typy útoků (např. falešné faktury, upozornění ze sociálních sítí, nabídky od HR).

Gamifikace – Budoucnost vzdělávání: Učení hrou

Gamifikace, tedy využití herních prvků jako jsou body, odznaky, žebříčky a výzvy v neherním kontextu, představuje revoluční přístup ke vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Tradiční kurzy kybernetické bezpečnosti často trpí nízkou mírou zapojení a rychlým zapomínáním nabytých vědomostí.

Gamifikace tento problém řeší tím, že transformuje pasivní učení v aktivní a zábavnou zkušenost.

Psychologický základ gamifikace spočívá v podpoře vnitřní motivace. Využívá principů Teorie sebeurčení, která říká, že lidé jsou motivováni, pokud mají pocit autonomie (možnost volby), kompetence (pocit mistrovství) a sounáležitosti (spojení s ostatními).

Výsledky jsou působivé: gamifikované vzdělávání může zlepšit udržení znalostí až o 80 % a mění postoj zaměstnanců z pasivního plnění povinností na aktivní zvědavost a snahu se zlepšovat.

Příkladem z praxe je česká online platforma Clashing, kde si zaměstnanci mohou zahrát karetní hru v roli útočníka i obránce.

Tím, že si vyzkouší obě strany, lépe pochopí myšlení hackerů a osvojí si správné obranné návyky v reálných scénářích, jako je práce z domova nebo z veřejné kavárny.

Platformy pro kontinuální vzdělávání

Správa komplexního a kontinuálního vzdělávacího programu vyžaduje specializované technologické platformy.

Tyto systémy automatizují rozesílání phishingových simulací, poskytují knihovnu vzdělávacích modulů (často gamifikovaných), sledují pokrok jednotlivých zaměstnanců a generují podrobné reporty pro management.

Moderní platformy již nespoléhají na jeden typ vzdělávání, ale inteligentně kombinují různé metodiky.

Využívají simulace jako diagnostický nástroj, a pokud zaměstnanec selže, automaticky mu přiřadí krátký, interaktivní vzdělávací modul zaměřený na konkrétní slabinu. Tím vytvářejí personalizovanou vzdělávací cestu pro každého zaměstnance.

Na trhu existuje řada vyspělých mezinárodních řešení jako KnowBe4, Proofpoint nebo SANS , ale i české iniciativy, například praktické tréninky na platformě CyberRangeCZ od CyberSecurityHubCZ nebo vzdělávací materiály poskytované NÚKIB.

Část V: Měření, vyhodnocování a strategická doporučení

Klíčové metriky výkonnosti (KPIs): Měření toho, na čem záleží

Aby bylo možné prokázat hodnotu a návratnost investic do vzdělávacího programu a zajistit jeho pokračující podporu, je nezbytné sledovat relevantní metriky.

Měření by se nemělo soustředit pouze na to, zda zaměstnanci školení absolvovali, ale především na to, zda se jejich chování reálně změnilo.

Klíčové metriky zahrnují:

– Míra prokliku (Click Rate): Procento uživatelů, kteří kliknou na odkaz v simulovaném phishingovém e-mailu. Cílem je sledovat jeho pokles v čase.

– Míra nahlášení (Reporting Rate): Nárůst počtu zaměstnanců, kteří aktivně hlásí podezřelé e-maily (jak simulované, tak reálné), je jedním z nejlepších ukazatelů pozitivní změny v bezpečnostní kultuře.

– Uživatelské rizikové skóre: Moderní platformy často přiřazují každému uživateli skóre na základě jeho výkonu v simulacích a školeních. To umožňuje identifikovat nejrizikovější jedince a zaměřit na ně dodatečnou péči.

– Doba prodlevy reálné hrozby (Real Threat Dwell Time): Čas, který uplyne od doručení skutečného phishingového e-mailu do jeho nahlášení zaměstnancem. Zkracování této doby je klíčovým ukazatelem reálného dopadu programu.

Vytvoření cyklu zpětné vazby: Cesta k neustálému zlepšování

Získaná data nesmí skončit pouze v reportu pro vedení. Musí sloužit jako základ pro neustálé zlepšování a přizpůsobování programu.

Pokud data ukáží, že konkrétní oddělení opakovaně selhává v testech zaměřených na podvodné faktury, je nutné jim poskytnout cílené školení na toto téma.

Program se musí dynamicky vyvíjet a reagovat na nové typy útoků, které se objevují v reálném světě, a začleňovat je do budoucích simulací a vzdělávacích modulů.

Strategická doporučení pro management

Ochrana organizace před kybernetickými hrozbami začíná a končí u lidí. Vedení firem by mělo přijmout následující strategická doporučení, aby přeměnilo svůj nejslabší článek v nejúčinnější obrannou linii:

1. Přijměte fakt, že lidský faktor je vaše největší riziko i největší deviza. Investujte do vzdělávání a odolnosti svých zaměstnanců se stejnou vážností jako do technologických řešení.

2. Jděte příkladem. Vytvořte a aktivně prosazujte silnou bezpečnostní kulturu odshora dolů. Účastněte se školení a viditelně dodržujte bezpečnostní zásady. Vaše chování nastavuje standard pro celou organizaci.

3. Implementujte moderní, kontinuální program. Opusťte zastaralý model jednorázových, nudných školení.

Investujte do integrované platformy, která kombinuje pravidelné simulace, interaktivní vzdělávání a gamifikaci, aby udržela zaměstnance angažované a ostražité.

4. Měřte, analyzujte a přizpůsobujte. Využívejte data z programu k prokazování jeho hodnoty a návratnosti investic. Používejte metriky k identifikaci slabých míst a k neustálému zlepšování vaší obrany.

5. Podporujte, netrestejte. Vytvořte bezpečné prostředí, kde se zaměstnanci nebojí hlásit chyby a podezření. Každý nahlášený incident je cennou zpětnou vazbou a příležitostí k poučení, nikoli důvodem k postihu.

Foto:
Související články
od 7.5.2026 3.3tis
V mlze Krušných hor, nad tichou obcí Mikulov, se otevírá nenápadný vstup do temnoty. Štola Lehnschafter není jen starý důl, je to podzemní svět, kde se šeptá o zmizelých lidech, podivných světlech i hlasech, které nikdo nedokáže vysvětlit. „Slyšíš to?“ šeptá průvodce, když se skupina noří do chladného nitra štoly. Kapky vody padají do ticha a každý krok se rozléhá jako ozvěna minulosti. Štola L
od 3.5.2026 3.1tis
Na první pohled jen rozpadající se kostel na zapomenutém kopci. Uvnitř ale někdo sedí. Desítky postav v tichu hledí k oltáři, nehnutě, bez tváře. A právě tady začíná příběh, který balancuje mezi uměním, historií a něčím, co si lidé vysvětlují jen velmi těžko. Kostel sv. Jiří stojí v malé vesnici Luková, která je částí města Manětín, zhruba 30 km severně od Plzně v Plzeňském kraji. Vcházíte dovn
od 2.5.2026 3.4tis
Na první pohled renesanční krása, arkády, klidný park. Jenže jakmile projdete branou, něco se změní. Ticho tu není uklidňující, je těžké. Jako by se mezi zdmi stále držel šepot těch, kteří tu kdysi čekali na rozsudek. A často i na smrt. V interiérech zámku Velké Losiny vás sevře pocit, že čas tu neplyne rovnoměrně. Chlad se drží u kamenných stěn, kroky zní příliš hlasitě a některé místnosti půs
od 28.12.2025 3.3tis
Nejznámější visutý most na světě se začal stavět počátkem ledna 1933. Už samotnou stavbu provázela řada neštěstí a podivných událostí. Nikdo tomu však nevěnoval pozornost.    Most, který měl být symbolem technického pokroku a lidské odvahy, se tak od samého počátku stal i místem tragédií. Během čtyř let výstavby přišlo o ži
od 18.12.2025 2.9tis
Feng-šuej, dva znaky, vítr a voda, nejsou jenom pouhými symboly. Je to staré čínské učení o tom, jak neviditelná energie (čchi) proudí místnostmi a jak ji můžeme nasměrovat tak, aby se nám doma lépe žilo. Když uklidíte kouty, odsunete křeslo od stěny nebo přinesete rostlinu ke světlu, změníte víc než vzhled: měníte rytmus svého dne, pozornost i náladu. Opravdu to tak funguje? Co feng-šuej vlastně
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Probudila se popravená služka těsně před pitvou?
historyplus.cz
Probudila se popravená služka těsně před pitvou?
Věhlasný oxfordský lékař otevírá rakev s mrtvým tělem popravené ženy, které si chystá k veřejné instruktážní pitvě. Dívka, ležící uvnitř, je mladá a krásná. A pak se nadechne. Smírčí soudce Thomas Reade (1575–1650) z Duns Tew v anglickém hrabství Oxfordshire je dostatečně bohatý na to, aby si pořídil služku, místní 22letou dívku Anne Greeneovou (asi 1628–asi 1665).
Zhroutil se Žilkové sen o svatbě?
nasehvezdy.cz
Zhroutil se Žilkové sen o svatbě?
To je tedy divočina! Ještě před nedávnem se živě diskutovalo o tom, že herečka ze seriálu Bratři a sestry Veronika Žilková (64) pomýšlí na svatbu se svým partnerem, scenáristou Ivanem Hubačem (73). N
Chladivý aplikátor „žehlí“ vrásky
iluxus.cz
Chladivý aplikátor „žehlí“ vrásky
Saloos, česká značka přírodní kosmetiky s dlouholetou tradicí, uvádí na trh sérum a krém pro intenzivní péči o oční okolí. Obě novinky jsou zajímavé jak složením, tak unikátním způsobem nanášení. V
Potyčka namol opilých. Jak rakouská armáda porazila sama sebe
epochaplus.cz
Potyčka namol opilých. Jak rakouská armáda porazila sama sebe
Je noc z 21. na 22. září 1788 a jedna z největších armád Evropy táboří v dnešním Rumunsku u města Karansebeš. Nepřítel nikde. A přesto se spustí bitva, která vstoupí do dějin jako nejbizarnější vojenský omyl všech dob. Rakouská armáda začne bojovat sama proti sobě. Tma nad Karansebešem je hustá a nervy na pochodu. Oddíly
(Ne)obyčejné pampelišky
panidomu.cz
(Ne)obyčejné pampelišky
To, že pampelišky jsou léčivé i chutné, není žádným tajemstvím. My vám dnes přineseme řadu tipů na to, co s nimi můžete dělat. Želé s citrusy Kromě květů pampelišek budete potřebovat 1 bio citron a 1 bio pomeranč. Oba plody oloupejte, kůru nakrájejte nadrobno a dužinu na kousky. Vložte do nerezového hrnce spolu s 250
Fenomén zvaný Tyrannosaurus rex! Pomůže nová studie odhalit jeho „rodokmen“?
21stoleti.cz
Fenomén zvaný Tyrannosaurus rex! Pomůže nová studie odhalit jeho „rodokmen“?
Západ Severní Ameriky nepatřil ve svrchní křídě k místům, kde by se chtěl člověk – pokud by v té době žil – usadit. Krajinou obcházela monstra jako gorgosaurus nebo daspletosaurus. Nekorunovaným krále
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
rezidenceonline.cz
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
Pokud váš trávník po zimě připomíná spíš flekatý koberec než lákavý zelený porost, není to náhoda. Jaro vždy nemilosrdně odhalí místa, kde plevel využil náskok, který získal ještě před začátkem sezóny. Dobrou zprávou je, že právě teď máte šanci změnit pravidla hry. Když půda volá o pomoc Důvod, proč se plevele na jaře chovají životaschopněji
Drožďová pomazánka
tisicereceptu.cz
Drožďová pomazánka
Levná pomazánka chudých babiček, vyzkoušejte ji a překvapí vás mile svou chutí. Suroviny na 4 porce 1 lž. másla 1 cibule sůl 150 g droždí mléko pepř strouh. k zahuštění 1 vejce nasekaná
Přišla, abych pokračovala v rodinné tradici
skutecnepribehy.cz
Přišla, abych pokračovala v rodinné tradici
Slýchala jsem v dětství, že ženy v našem rodě uměly nejen léčit bylinkami, ale také zaříkávat a vyhánět zlo z domu. Myslela jsem si dlouho, že tuto schopnost nemám. Prapředci v mém rodě žili v té vesničce po staletí, já jsem se tam pouze narodila, a pak tam jezdila k babičce na prázdniny. Babička mi občas vyprávěla o předcích, dokonce tvrdila, že se o nich
Nové Dokumentační centrum v Norimberku otevře začátkem léta
epochanacestach.cz
Nové Dokumentační centrum v Norimberku otevře začátkem léta
Německo upevňuje svou pozici jedné z nejvyhledávanějších evropských turistických destinací. Nejnovější kulturní projekty, otevření inovativních muzeí a velkolepé rekonstrukce historických památek přitahují návštěvníky z celého světa. V nadcházejících měsících se zde propojí kultura, historie i moderní zážitky do jedinečné nabídky turistických míst – přinášíme jejich výběr. Po přibližně pětileté přestavbě se koncem května nebo začátkem
Nejvýhodnější půjčka: jak vybrat tu pravou?
epochalnisvet.cz
Nejvýhodnější půjčka: jak vybrat tu pravou?
Finanční nečekanosti přicházejí bez varování. Ráno zjistíte, že vám přišel nedoplatek za elektřinu, o víkendu přestane fungovat pračka, nebo vám kamarád připomene, že mu dlužíte peníze za společnou dovolenou. V takových chvílích nepotřebujete přednášku o osobních financích – potřebujete rychlé řešení. A právě tehdy začínáte googlovat, která půjčka je vlastně ta pravá. Odpověď ale není
Jak zkrotit vředy a vrátit tělu klid
nejsemsama.cz
Jak zkrotit vředy a vrátit tělu klid
Bolest, pálení i nevolnost – žaludeční a dvanácterníkové vředy dokážou pořádně znepříjemnit život. Dobrá zpráva? Při správné péči a včasné léčbě se jich můžete zbavit a předejít jejich návratu. Možná jste si všimla, že vás po jídle pálí v nadbřišku nebo vás budí noční bolest. Nejde o banalitu, ale o signál, že si trávicí trakt říká o pozornost. Vředy vznikají narušením ochranné vrstvy sliznice
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz